Výpisky na zkoušku

9-14 století – boj církve za teokracii; počátek křesťanství v Římě v 1.st.př.n.l.; Do 4.st.př.n.l neuznávané, pronásledované

313 – Edikt milánský

• stejná práva všem náboženským vyznáním, návrat zkonfiskovaného majetku

325 – ekumenický koncil

• shromáždění v Nice zástupců všech křesťanských obcí → formulovali základníčlánky věrouky → nicejskévyznání víry

379-380 – monopol postavení ve V i v Z části říše → jediným státním náboženstvím

od 313 období hospodářského a politického rozmachu církve

321 – získala postavení právní osoby → způsobilost nabývat majetek; úzká spolupráce se státní mocí → stoupající spol.vliv

po rozpadu říše → zápas s kacířskými sektami, od 7.století nový rozmach

do 9. století shoda se státní mocí, církev nebyla natolik silná, aby mohla vést samostatnou a na světské moci nezávislou politiku

V Byzanc – císař považován za hlavu církevní organizace → byl císařem i papežem → caesaropapismus (= byzantinismus)

oslabení státní moci, zvyšování majetku církve → církev začala hlásat emancipaci moci duchovní, chtěla právo na samostatnou politiku, později podrobení královské a císařské moci vládě duchovenstva, předevších římského papeže → boj o teokracii, až do 14.století

1.pokusy v oblasti práva → vznik nových sbírek (od 9.století) podle momentálních potřeb duchovních

Capitula Angilrami - sbírka falešných kapitulářů Benedikta Levity

Collectio Pseudoisidoriana (Sbírka lžiisidorská) - jevná politická tendence, cílem dokázat, že světská moc byla odedávna podřízena moci církevní a že římský biskup požíval v církvi odedávna privilegovaného postavení; Řehoř VII – Dictatus Papae (římská církev se nikdy nezmýlila)

reformní papež, který se dostal do konfliktu s Jindřichem IV, který musel jít do Canossy, aby byl zproštěn klatby

prameny kanonického práva:

• usnesení církevních sněmů (koncilů)

• výnosy římských papežů (dekretály)

• normativní výroky Písma svatého a spisů významných církevních otců

pokusy o kodifikaci (např.Collectio Pseudoisidoriana)

kodifikace magistra Gratiana – Decretum Gratiani (gratianův dekret) → ovlivnil další vývoj kanonického práva ve středověku

kanonisté – právníci, kteří pěstovali kanonické právo; 2.pol.12.st, 13.sto – zlatý věk katolické církve

1215 – prohlásil Innocenc III. Anglickou velkou listinu svobod za neplatnou → stavy to ignorovali

teorie 2 mečů skrytých v lůně církve; Bonifác VIII – velmi radikální

Liber extra (od Řehoře IX), Liber sextus (od Bonifáce VIII) + Gratianův dekret → závazná podoba na dlouhá léta

13.století – scholastikové, později Akvinský; vrchol glosátorského bádání