Výpisky na zkoušku

Vztah státu a církve od reformace do novověku

• 15-20.století; papežské schizma – 1378-1417

• úpadek papežství → teorie, že nejvyšší moc náleží obecnému koncilu, který má rávo soudit papeže, kdyby své omci zneužil = episkopální systém

• 14.století - reformní hnutí: stát ať spravuje věci světské a církev ať se řídí učením bible; počátek už ve 12. a 13. století v Itálii – Arnold z Brescie, valdenští a albigenští → hledání návratu k bibli

• 2.pol.14.století v Anglii – John Wycliffe → Hus; o 100 let později Martin Luther → základ německé reformace

• reformace nabyla povahy politického a sociálního hnutí a selská válka přerostla náboženský rámec

• Luther se přiklonil k umírněným, prohlašoval pokojný vývoj a pasivní odpor

• názory o dvojí církvi – viditelná a neviditelná → dán do klatby → veřejný protest jeho stoupenců (proto název protestanti)

• švýcarsko – Ulrich Zwingli, Jan Kalvín →řízení církevních záležitostí nových evangelických církví převzal stát → panovník považován za nejvyššího biskupa evangelické církve

• 1555 – augšpurský mír – katolíci a protestanti zrovnoprávněni, možnost volby ale měla jen vrchnost

• cuius regio, eius religio = čí země, toho náboženství; 1648 – Vestfálský mír – zavedena rovnost tří konfesí (katoliské, augšpurské a reformované); oslabení církevní moci

Anglie:

• Jindřich VIII založil 1524 samostatnou anglickou církev, zpřetrhal svazky s papežem a pohlásil se za její hlavu

• 1559 Alžběta I. Zavedla nové církevní zřízení

• vliv švýcarské reformace → vznik puritarismu

• založil samostatnou církev s presbyteriálním zřízením nezávislým na státní moci

• presbyteriánská církev v rozporu s oficiální anglikánskou církví, cítila se nezávislá na státu → pronásledovaná oběma

Francie:

• vliv Kalvína → Hugenoti

• Edikt nanský –Hugenotům zaručena svoboda svědomí (poprvé v evropě vyhlášena náboženská svoboda)

• 1685 – edikt zrušen; osvícenství – 1787 – obnovení protestantismu

• Deklarace práv člověka a občana – svoboda náboženského přesvědčení (článek 10)

• 1794-1795 – rozluka státu a církve; Napoleon Bonaparte uzavřel 1801 s papežem konkordát

Rakousko, česko:

• 17.století – násilná rekatolizace, obnovení jednotné víry, osvícenství – boj proti papežské moci

• 1781 – toleranční patent Josefa II.

• Od reformace 2 sněmy: katolický a evangelický; katolictví – církev jako mezinárodní organizace; evangelictví – princip teritoriality církevní organizace → sepětí státu a církve

• 1786 – Enžské punktace: požadují omezení moci papežské, samostatnost moci biskupské

• 1869 – přijato usnesení o univerzálním episkopátu a o neomylnosti papeže → zakotvena zásada podřízení biskupů moci papežské→ papežský absolutismus

• 27.5.1917 – Codex iuris canonici: potvrzují novou kodifikaci, občanský princip – církev nepodporuje žádný konkrétní politický / hospodářský / ideologický model, zaměřuje se na otázky morálky, sociální problémy, rodinu