Výpisky na zkoušku

Anglický absolutismus

• Za vlády Tudorovců absolutismus s parlamentem. Od vlády Stuartovců se situace mezi panovníkem a parlamentem zhoršuje, až Karel I.poprvé usiluje o úplný absolutismus.

• Karel I. se snaží získat co nejvíce finančních prostředků, což realizuje jednak vybíráním daní bez souhlasu parlamentu (tím porušuje privilegium) a jednak také nutí bohaté, aby mu poskytli půjčky („nucené půjčky“) → Toto chování parlament prohlásil za nezákonné (v tzv.petici práv). Panovník na to reagoval rozpuštěním parlamentu a vládne sám až do roku 1640 =>Poté revoluce v čele s Cromwelem. 1649 vyhlášena republika.

Francouzský absolutismus

• Od dob Ludvíka XIV. vládl francouzský panovník absolutisticky, jeho moci byl přisuzován božský původ.

• dvůr Ludvíka XVI. měl obrovskou spotřebu a vysoké dluhy. Aby měl na splátky, zvýšil stávající a zavedl speciální daně, například z komínů, šatů a oken. Daně platilo 96 % obyvatelstva, takzvaný třetí stav. Ten navíc platil desátky a clo. Mezi lety 1789 a 1799 nastalaVelká francouzská revoluce.

Bachův absolutismus

• policejní, neoabsolutismus; označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851-1859.

• byl následkem potlačených revolucí z let 1848 a 1849 a ideově navazoval na osvícenský absolutismus 18. století. Kromě tehdejšího Rakouska se podobná forma vlády objevila také v Pruském království a ve Francii za dob Druhého francouzského císařství. Byl zaveden silvestrovskými patenty z 31. prosince 1851, čímž byla zrušena dosavadní oktrojovaná ústava. Hlavním představitelem tohoto období se stal rakouský ministerský předseda Alexander Bach.

Osvícenský absolutismus

• (reformní); je označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století.

• absolutní monarcha prosazoval ve své zemi svou autoritou politické a společenské reformy („revoluce shora“). Osvícenští panovníci byli ovlivněni ideály osvícenství. Tento způsob vlády převládal v zemích, které nepřešly na konstituční monarchii.

1. Význam revolucí 16. – 19. století

• velké buržoazní revoluce

• všechny revoluce jiný charakter

• společné rysy – buržoazní (měšťanské) – prosazení střední vrstvy v podílu na moci

• proti feudalismu, někde i revoluční války za nezávislost (Nizozemí, Amerika)

• nejednotnost vládnoucích vrstev – konzervatisté, liberálové

• byly vydávány velké zákoníky (psaná podoba práva)

• šlo o charakteristický vývoj kontinentálního práva (platilo ve většině států v Evropě)

• proti němu stojí právo anglosaské, které nevychází z římského (precedens)

Nizozemí:

• první významná revoluce v Evropě

• boj Nizozemí za nezávislost – stavovské povstání – 3 stupně

  1. Odpor vysoké šlechty

  2. Odboj nižší šlechty

  3. Odboj obchodníků z měst

• Odboj obchodníků z měst Gentské smíření 1576 – smíření Vilém Oranžský a stavy → porážka Habsburků – vznik Spojených provincií