Výpisky na zkoušku

Německo

• snahy o sjednocení, Německo bylo roztříštěné, objevilo se celoněmecké vlastenectví, vznikla konfederace, v revoluci byl dominantní národní aspekt, Německý celní spolek – celní unie, posilovalo se Prusko

• sešel se Vorparlament - návrh celoněmeckého říšského shromáždění, připravil zasedání Frankfurtského sněmu - koncentroval se na tvorbu ústavy, střet dvou koncepcí:

  • 1. Velkoněmecká: poslanci Habsburské Monarchie + jihoněmeckých států, chtěli spojit všechna území s německy hovořícím obyvatelstvem do jednoho celku

  • 2. Maloněmecká – Uhry, nesouhlas s připojením neněmeckého území

• Ústava jednotného Německa, nabídli císařskou korunu Prusku, ale to ji nepřijalo, Německo se urazilo a ústava se nerealizovala, parlament byl rozehnán, někteří se s tím nechtěli smířit – zbytkový parlament

Sjednocení Německa

• r. 1848 neúspěch =>Bismarck vedl protirakouskou politiku, i přes napjaté vztahy se ale spojilo Prusko a Rakousko proti Dánsku, snaha o připoutání přilehlých německých území, Dánsko bylo poraženo

• r.1866 se rozpoutala Prusko – Rakouská válka (X u Sadové), Rakousko bylo poraženo -) rakouský císař nesměl zasahovat do německých záležitostí

• r. 1866 *Severoněmecký spolek, první spolkový stát, Bismarck spojil S části a s J uzavřel dohodu, vznikla nová ústava

• r.1870-71 prusko- francouzská válka – JNěm. +Prusko x Francie - souhlas s: vyhlášení německého císařství (Vilém I.)

• Bismarck: politika cukru a biče proti sociálnímu hnutí, tvrdá politika i zahraniční, nepřekročil ale hraniční mez

Revoluce v Itálii

• reformy v Církevním státě, demonstrace na severu, povstání na Sicílii

• neúspěch v roce 1848 - Piemontský (Sardinský, Albertinský) statut (konstituční monarchie, ústava jednotného státu)

• válka s Rakouskem, u Custozy vyhrálo Rakousko s maršálem Radeckým

• Giuseppe Garibaldi – vůdce vlasteneckých partyzánů, bojoval proti Rakousku a Francii, pomohl k sjednocení Itálie

• únor 1849 -* Římská republika

• Sardinie se pustila do války, byla poražena =>Království obojí Sicílie (Viktor Emanuel II. a Camillo Cavour), r. 1861 v Turíně vyhlášeno Italské království, Turín byl hlavním městem, Řím sídlem papeže

• r. 1866 vznikl Papežský stát (garanční zákon papeži poskytl postavení hlavy státu a mat. zabezpečení jeho a Vatikánu)

• r. 1929Lateránské smlouvy (dohody mezi Italským královstvím a katolickou církví, na jejichž základě byl znovuobnoven suverénní papežský stát)

1. Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

• konference začala 18. ledna 1919. Vítězové chtěli největší výhody, poražení zmírnit následky porážky.

• Francouzský prezident Raymood Poincaré mělzahajovací projev, za viníky války označil centrální mocnosti.

• Versailleské konference se účastnili pouze zástupci vítězných států (nejdůležitějších pět států – všeobecné zájmy (USA, Francie, Anglie, Itálie, Japonsko); ostatní – omezené zájmy (mj. i Československo)).

• Hlavním orgánem v konferenci byla nejvyšší rada (rada deseti), (premiéři vlád, + prezident USA a ministři zahraničí 5ti vítězných států.) Tento orgán se nakonec zúžil jen na radu tří

• postup vůči Německu - Francie chtěla tvrdý trest, USA chtělo Německo jako protiváhu k Francii a Anglii

• Mimo mírová jednání zůstalo Rusko, které nebylo, ač patřilo k vítězným státům, přizváno.

• V červnu 1919 byla ve Versailles uzavřena mírová smlouva s Německem.

• teritoriální změny: