Výpisky na zkoušku

Anglie:

• Jakub I. - Karel I. – nepokoje – odsouvali parlament na druhou kolej – výdaje vyšší než zisky

• 1629 Karel I. Vláda bez parlamentu – 1640 – Dlouhý parlament – potřeba vybírání daní

• Cromwell – 1649 zrušena monarchie

• 1649- 1653 období republiky

• 1653-1657- Cromwellova diktatura – vláda silné ruky – lord protektor

• Karel II. – bredská deklarace (amnestie) - král přijal podmínky parlamentu – Habeas Corpus Act 1679

• 1707 – Spojené království Velké Británie (1801 Irsko)

Význam revoluce:

• povznesl se význam parlamentu

• omezena moc panovníka

• rozvoj obchodu

• podepsána Listina práv

• podnikání + hospodářství

• připojení Skotska

Amerika:

• protibritskou opozici - 1775 vypuknutím války mezi koloniemi a Velkou Británií

• 4. 6.1776 - druhý Kontinentální kongres - Deklarace nezávislosti - vznik Spojených států amerických

• podle Konfederačních článků z roku 1781 - každý ze států Unie má zachovanou samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku

• válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu

• roku 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bill of Rights (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy)

Francie:

• úpadek říše za Ludvíka XIV. - Francouzské revoluce- 1789

• 3. 9. 1791 nahrazení absolutistické monarchie konstituční

• 22. 9.1792 nastolena První republika – vláda v rukou revolučního kabinetu

• 1795 ústava – direktorium

• 1799 Napoleon Bonaparte – první konzul

• 18. 5.1804 státní převrat - první francouzské císařství

• Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se Spojeným Královstvím, Pruskem, Rakouskem a Ruskem, založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny

• porážka u Lipska - 1814 abdikace; restauraci bourbonského království

• Vídeňský kongres - uprchl – obnoveno císařství - bitva u Waterloo 1815

Význam Velké Francouzské revoluce

• politicky a ekonomicky sjednotila zemi; zbavila Francii provincialismu starého režimu

• otevřela síly tržní ekonomice; vytvořila první moderní občanskou společnost a občanskou armádu

• byla vzorem pro ostatní státy

1. Zrod moderního státu v 17. až 19. století – zdroje a charakteristika

2. Revoluce let 1848 – 1849, vývoj v jednotlivých zemích, celoevropský význam

Charakteristika revoluce

• demokratická, národní, protifeudální, téměř celoevropská; „jaro národů“, národnostní požadavky byly různé, některé státy požadovaly sjednocení, jiné osamostatnění nebo vlastní politické zastoupení

• jako rozhodující moment iniciující revoluci je revoluce ve Francii, i když revoluce začaly nejprve na Sicílii (v lednu r. 1848)

Francie

• práci zajišťovaly národní dílny, stát ale na ně neměl, dekretem z 23. června zrušení

• v revoluci vznikla tzv. druhá republika, vydána ústava druhé republiky: včele stál prezident (Ludvík Bonaparte) – chtěl autoritativní režim a soustředit moc ve svých rukou, fungovalo také zákonodárné shromáždění, r. 1851 uskutečnil státní převrat – posílení prezidenta, r. 1852 se nechal prohlásit císařem – Napoleon II., začalo období druhého císařství

• po porážce v prusko-francouzské válce (1870-1871) – radikální režim, * pařížská komuna, zlikvidovala ji pruská armáda, dohady o formě státu

• r. 1875 se prosadila ústava třetí republiky (nejdéle platná francouzská ústava), prezident nemělsilné postavení, fungovalo národní shromáždění

• Dreyfussova aféra: žid Dreyfuss obviněn ze špionáže -*silná protižidovská kampaň se světovým ohlasem, křivé obvinění