Výpisky na zkoušku

1. Podoby lenního systému ve středověké Evropě

Úděl, beneficium a léno = průvodní jevy feudální rozdrobenosti

• úděl = forma podílu členů nevládnoucího rodu na moci ve státě – občas nerespektovali panovníka a zaútočili proti němu

• beneficium = udělování půdy atd. panovníkem na dobu určitou (do konce života, na dva či tři životy)

• léno = trvalé propůjčení půdy hlavně panovníkem (a šlechtici navzájem)

• obsah: majetkový a fidelitas (vztah věrností) mezi vazalem a seniorem

• porušení věrnosti = felonie

• ve střední Evropě s opačným efektem (když se tam dostala léna, byla země již rozdělena na základě beneficií, takže léna měla centralizační efekt)

• formálně přežívala až do novověku

Lenní zřízení

• kontinentální

  • komplikovaný a zdánlivě neuspořádaný systém, šlechtic dal půdu vazalovi, ten dál atd…až třeba 6 stupňů rozdělení

  • tradiční francká zásada: „Vazal mého vazala není mým vazalem“

  • ve Francii později králové cíleně hromadí získanou půdu = centralizace

  • v Německu tzv. lenní přímus – když panovník získal úmrtní léno,tak ho musel do konce roku zase rozdělit = decentralizace, panovník nemohl tolik posílit moc, proto bylo Německo dlouho rozdělené

• anglický

  • specifické podmínky po příchodu Normanů (bylo jich relativně málo, takže zvolili tento postup)

  • centralizační zásada - „Vazal mého vazala je i mým vazalem“

  • jen dvoustupňová soustava lenních vztahů; nedošlo ke spojení s úřady územní správy

  • Anglie prakticky neprošla fází feudální rozdrobenosti

1. Charakteristické rysy středověkých stavovských států

• nositeli státní suverenity - panovník a stavovský reprezentativní orgán → pomyslná rovnováha

• panovník ale limitován stavovskými privilegii a imunitami, krajní prostředek - právo branného odporu

• extrém - šlechtická oligarchie v Polsku (slabost měst → oslabení panovníka)

• základní tendence - postupné zvětšování vlivu panovníka - opora u sílícího měšťanstva

• v Anglii se díky specifickým podmínkám feudální rozdrobenost prakticky nevyvinula

Státní aparát

• ústřední orgány ovládá šlechta + nové orgány ustavované panovníkem

• změna územní a místní správy - královští úředníci + samospráva - městská a šlechtická

  • městská samospráva - kořeny v předchozím období, i Itálii dokonce samostatné městské státy

  • šlechtická samospráva - velký vliv v Anglii a střední E, samosprávný prvek především v soudnictví,decentralizace zemí(většinu půdy dal panovník šlechtě ve formě beneficií a lén), úděly se nejednou staly základnou separatistických snah

1. Charakteristika absolutistických monarchií

Ruský carský absolutismus = samoděržaví

• Přibližně od přelomu 17. a 18. století se o Rusku hovoří v souvislosti s tzv. carským absolutismem

• veškerou moc ve státě držel car, který byl současně i hlavou pravoslavné církve

• byly zrušeny již jen přežívající zbytky stavovských orgánů (bojarská duma s jejími různými podvýbory a zemský sněm) → místo toho byly zřízeny ústředníúřednické orgány přímo podřízené carovi.

• Z nich měl nejvyšší postavení Senát, který z carova pověření vykonával zákonodárnou a nejvyšší soudní moc a vládl za něj v době jeho nepřítomnosti.