Recepce římského práva

- tzv. škola elegantní jurispurdence

- pokračovatel francouzského právního humanismu, založena francouzskými hugenoty

- vytýkán přílišný FORMALISMUS => jeden z důvodů jejich konce

- východisko: HUMANISTÉ

- představitelé: Wesenbeck, Noodt, de Voet

- ŘP přeneseno do nizozemských kolonií (JAR, Srí Lanka, Britská Guyana)

- vznik tzv. Roman-Dutch law

NĚMECKO

- rozdrobenost

- 12.- 13. stol.: teoretická recepce

- 15. - 19. stol.: praktická recepce

- upravené ŘP

- 1495 = soudní řád pro říšský komorní soud => měl soudit podle obecného práva říše (ŘP v podobě upravené, nach des Reiches gemeinem Rechtes)

1.) KAMERÁLNÍ JURISPRUDENCE

- 15. stol.: rozkvět práv na unvierzitách

- postavení právníků se zlepšilo

- spojenci individualistických zeměpánů

- působili také v rímci říšského komorního soudu

- odlišný vývoj ve srovnání s Itálii

- Itálie: ŘP zde platilo subsidiárně

- Německo: ŘP má přednost

vztah k obyčejovému právu

- začalo ztrácet na síle

- ŘP mělo psanou podobu a získalo navrch

- 16. stol..: kodifikační akce, snaha kodifikovat obyčejové právo + zahrnuté ŘP

- pronikání ŘP nejednotně

- tam, kde už byly kodifikoce obyčejového práva (Sasko = Sachsenspiegel),

- 15. - 19. stol.: souboj obyčejového a ŘP => obyčejové právo ztrácelo kvůli své nepsané podobě

- kameralisté: Joachim MYNSINGER, GAIL

1.) USUS MODERNUS PANDECTARUM

- postupně dochází ke stavu, za něhož právní praxe přebírá sice ŘP zásady, nicméně je pozměňuje tak, jak je třeba pro domácí praxi

- právníci už nemusí znát jen PŘ (Digesta), ale také právo domácí

- vzniká Usus modernus Pandectarum

= právní věda vybudována na základě recipovaného ŘP

- zkoumá právo římské i domácí

- tam, kde vznikla kodifikace práva, nemá ŘP velký vliv => př. Sasko (Sachwenspiegel)

- novinky:

- vnesli jasno do pojmu dominium (pojmové znaky, využití) (specifický okruh oprávnění v rámci soukromého

vlastnictví)

- držba je díky nim chápána jako právní pojem

- poprvé odděleně od vlastnictví

- vliv na právo obligační

- všeobecnost náhrady škody

- nadále odlišují titulus (právní důvod uzavření smlouvy) a modus adquirendi (samostatný způsob předání)

- představitelé: Brunnemann, Lauterbach, Struve, Stryk, Schilter

2.) PANDEKTISTIKA

- vyvinula se v rámci historickoprávní školy (1. pol. 19. stol.)

- opak: přirozenoprávní škola (Grotius)

- uznávají jen justiniánské předpisy bez zásahů glosátorů a komentátorů

- oproti racionalismu přirozenoprávní školy

- Grotius: právo je pro všechny stejné, neuznává nadřazenost CIC, kalde důraz na vývoj práva

- vliv Volksgeist (duch národa) = ovlivňuje vývoj práva

- důraz kladen na historickou persperktivu a výzkum pramenů

- nová systematika občanského práva

1.) část obecná

2.) část zvláštní =

- odlišila se od systematiky Gaia

- posléze se z ní vytvořil právně pozitivistický směr