Recepce římského práva

3.) Digesta seu Pandactae = nejvýznamnější část, spisy římských právníků

- obsahuje i 2 knihy trestního práva

- fragmenty = nejmenší jednotka dělení

4.) Novellae

- interpolace = úprava textu pro potřeby tehdejší společnosti

důsledky zavedení Justiniánské kodifikace

- cézaropapismus (= návaznost na pozdní Řím)

- císař = pontifex maximus

- jeho podřízeným je římský papež

- pozdějí spíše papocésarismus

- oficiální vírou ortodoxní křesťanství

- boj proti herezím => zavření Akademie (jeden z milníků zániku starověku, 529)

- centrum novoplatonismu (v rozporus s křesťanstvím)

- součástí středověké podoby CIC i langobardské právo

- oboustranné ovlivňování

- jednotlivé sbírky znovu nalezeny v 11. stol. => jejich vliv roste

- původně: platí vedla nepsaného feudálního práva subsidiárně

ITÁLIE

1.) GLOSÁTOŘI

- název: vytvářeli glosy

- představitelé: IRNERIUS (Bologna)

quattuor doctores (Jacobus, Hugo, Martinus, Bulgarus)

- základní autorita: Digesta, CIC

- ne místní právo

- negativum jejich práce: nepřihlíží místním poměrům

- kdy: zejména ve 12. stol.

- postup:

• jazykový gramatický rozbor textu

• nalezení skutkového stavu

• formulace právní otázky

• argumentace k vyřešení právní otázky

• vyhlášení za pomoci právních argumentů

• hledání analogického místa v Digestech

• formulace obecných zásad

- pracovali exaktní exegezí Justiniánovy kompilace a psali k nim glosy

- glosy = poznámky, postřehy, které odkazovaly na jiné místo Digest

- vysvětloval jednotlivé právní pojmy

- pokud byly mezi řádky (interlineární)

- pokud byly na okraji textu (marginální)

- interpretace CIC

- negativum: bez znalosti platného práva (komentátoři ano)

- zatím jen teoretici

- jako první používali příčinnou souvislosti

- Accursius = Glosa ordinaria

- uspořádání dosavadních glos

- sjednocení tey známých rukopisů justiniánské kodifikace => vytvoření vulgárního práva

- další známý: Azo

2.) KOMENTÁTOŘI = POSTGLOSÁTOŘI

- završení římskoprávní středověké vzdělanosti

- následovníci glosátorů

- Itálie, 14. stol. - pol. 15. stol.

- consilia = právnické posudky => CONSILIÁTOŘI

- zaměření více do praxe, znají místní právo

- vznik pojmu kolizních norem (řeší situaci; ne jak se budu chovat, ale který právní řád řeší mou situaci)

- právo římské, italské a kanonické

- jejich spisy měly velkou autoritu

- zakladatelé nové právní vědy

- abstrakce římských kazuistických předpisů („italský způsob právnické práce“)

- přizpůsobili římské právo praktickým potřebám doby

- vytvářeli všeobecné právní zásady, které vyvodili z jednotlivých případů obsažených v justiniánské kodifikaci

- o těchto zásadách psali rozsáhlá pojednání => “komentář k zákonům“

- představitelé: Bartolus de SAXOFERATO, Baldus de UBALDIS, Cinus da PISTOLA