Zápočet výpisky

Koncem 6. stol. př.n.l. zaniká královská moc, na jejím místě dvojice nejvyšších úředníků- konsulů

Prameny se přiklání k 3 praetorům, teprve později dva praetoři s názvem konsulové, později 2 decemvirové, pak 3-8 členné kolegium vojenských tribunů s pravomocí konsulů a potom již natrvalo od roku 367 př.n.l. dva konsůlové

Úředníky volí lidové shromáždění, výkon úřadu je časově omezen (zpravidla jeden rok), výkon finkcí bezplatný, protože se pokládaly za poctu, za politických či nebezpečných situací je nahrazuje jeden diktátor, jmenuje jej jeden z konsulů po dohodě se senátem

Později po bok konsulů nastupuje praetor, od 3. stol. př.n.l. je praetorů více (nárůst úkolů hlavně na poli soudní správy)

242 př.n.l. praetor cizinecký

Censoři – jsou dva, vedou seznamy členů senátu, zařazují občany do majetkových tříd

Nemají imperium ale pouze potestas (nižší pravomoc), volí je comitia tributa

Quaestores = spravují státní pokladnu, provází konsuly do války, vedou polní pokladnu a rozprodávají kořist

Kvestorů je až 20

Kurulští aedilové = spolu s aedily plebejskými tvoří zvláštní kolegium plnící služby policejní (pořádek na ulicích, pravomoci tržní, užívání zvláštního soudcovského křesla sella curulis), plebejské aedily volí concilia plebis aedilitě předcházela kvestura, po ní se kandidovalo na praetora

Apparitores = pomocný personál úředníků, opovrhuje se jimi a dostávají plat

Za vlády králů obsazován náčelníky římských rodů, později podmínkou úspěšné ukončení magistratury

Členové nejsou voleni ale zapisování konsuly, později censory – doživotně

Lex Ovinia 321př.n.l. zapisování i plebejové

Postavení pomocného orgánu, ve skutečnosti vede správu financí, kontroluje hospodaření se státním majetkem, vede všechna zahraničně politická jednání

Koncem republiky jde o orgán otrokářšké nobility

Čistě plebejská organizace

První doložená plebejská magistratura = plebejští aedilové – správci plebejských chrámů a pokladů v nich uložených, jsou součástí kolegia hlídajícího pořádek ve městě

Plebejští tribunové (obvykle jich je 10), právo pomáhat postiženým (ius auxilii) a právo vetovat všechna opatření patriciů, která by škodila plebejům (ius intercessionis) a právo trestat každého, kdo by neuposlechl příkaz tribuna (ius coercendi)

Concilia plebis = plebejské lidové shromáždění

Narůstající antagonismus mezi svobodnými a otroky, majetková diferenciace

Římský stát vzniká jako stát městský, stát se původně nazýval civitas později res publica

Přetváří se ve stát otrokářského typu

Zámožní plebejové splývají s patricijskou aristokracií