Zápočet výpisky

1. Princeps

• Oktavián má diktátorskou moc (společně s Markem Antoniem a Lepidem), triumvirát se ale rozpadl koncem roku 32 př.n.l., později se Oktavián stává jediným pánem ve státě

• Princeps byl titul Oktaviána datum jednání mezi ním a senátem se považuje za datum počátku principátu

• Definitivní stabilizaci principovy moci zajistily až reformy z roku 23 př.n.l. Augustus je postaven nad zákony (další titul Oktaviána)

• Senát mu udělil dvojí oprávnění, které se nadále považuje za základ moci principa = impérium proconsultare bez časového a místního omezení a tribunicia potestas na doživotí

• Pomalý vznik císařství

1. Principovi úředníci

• Jádrem nového zřízení jsou úředníci, které Augustus sám dosazoval, dostávali plat a byli jemu odpovědní

• Noví úředníci v rámci města = praefectus urbi funkce policejního presidenta

• Císařská rada (consilium principis) má na starosti soudy

• Došlo k reorganizaci senátu, členů bylo 600 a jejich pravomoci rostly – jmenování magistrátů, soudní dvůr, usnesení senátu se stala zákonem

• Magistratury zčásti zasnikly, zčásti se udržely nadále, ztratily jakýkoli politický význam, nejdéle vydrželi praetoři, omezil je ve 2. stol.př.n.l. Hadrián

• monopol zákonodárné moci přechází na císaře, ten může volně interpretovat právo civilní a honorární, ale i vytvářet nové, jeho dekrety mají povahu precedentů (dotazy soukromníků ohledně práva)

Oddíl V. klasická jurisprudence římská

• Pax Augusta podmínila hospodářskou stabilitu říše, dobré podmínky pro právo, císař se navíc obklopuje právníky a dává jim mnohé výsady

• Shodné stanovisto autorizovaných právníků je závazné a má sílu zákona, pokud mu neodporuje autorizovaný názor právníků druhých

• Právnická literatura vzniká z praxe a je pro praxi určena, kazuistická metoda zpracovávání problémů

• Mezi autory patří: Marcus Antistius Labeo, Gaius Ateius Capito, …

• Kolem poloviny 3. stol. n.l. období judisprudence končí a začíná éra anonymních autorů

Oddíl VI. Římské císařství za dominátu

• Polovina 3. stol.n.l. – velká krize, germánské kmeny Vizigótů značí počátek obdob invazí to bude konec Západu, Východořímská říše se stane Byzantskou říší a bude pokračovat jako dědic antického Říma

• Krize v zemědělství (špatné postavení kolona)

1. Postavení císaře

• Velké reformy mají pomoci upevnit panství vládnoucích vrstev a čelit decentralizačním tendencím

• Císař vystupuje jako absolutistický samovládce dominus

• Počátek dominátu spojováne s císařem Diekleciánem a cisařem Konstantinem

1. Diokleciánovy reformy

• Podstatou Diokleciánových reforem bylo vybudování centralizované byrokratické hierarchie, jejiž hlavou má být císař

• Nejvyšším právním útvarem byly prefektury (4, v čele praefektus praetorio), ty se dál dělí na 14 diecézí spravovaných vikáři, nejnižší jednotkou správy je provincie řízená provinčním správcem, vojenská správa oddělena od civilní

• Císař také jmenuje svého nástupce, od Konstatina se císařská hodnost stala dědičnou

• Konstantin přesunul hlavní město z Říma do Konstantinopole a zrovnoprávnil křesťanství