Zápočet výpisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Princeps
Oktavián má diktátorskou moc (společně s Markem Antoniem a Lepidem), triumvirát se ale rozpadl koncem roku 32 př.n.l., později se Oktavián stává jediným pánem ve státě
Princeps byl titul Oktaviána datum jednání mezi ním a senátem se považuje za datum počátku principátu
Definitivní stabilizaci principovy moci zajistily až reformy z roku 23 př.n.l. Augustus je postaven nad zákony (další titul Oktaviána)
Senát mu udělil dvojí oprávnění, které se nadále považuje za základ moci principa = impérium proconsultare bez časového a místního omezení a tribunicia potestas na doživotí
Pomalý vznik císařství
Principovi úředníci
Jádrem nového zřízení jsou úředníci, které Augustus sám dosazoval, dostávali plat a byli jemu odpovědní
Noví úředníci v rámci města = praefectus urbi funkce policejního presidenta
Císařská rada (consilium principis) má na starosti soudy
Došlo k reorganizaci senátu, členů bylo 600 a jejich pravomoci rostly – jmenování magistrátů, soudní dvůr, usnesení senátu se stala zákonem
Magistratury zčásti zasnikly, zčásti se udržely nadále, ztratily jakýkoli politický význam, nejdéle vydrželi praetoři, omezil je ve 2. stol.př.n.l. Hadrián
monopol zákonodárné moci přechází na císaře, ten může volně interpretovat právo civilní a honorární, ale i vytvářet nové, jeho dekrety mají povahu precedentů (dotazy soukromníků ohledně práva)
Oddíl V. klasická jurisprudence římská
Pax Augusta podmínila hospodářskou stabilitu říše, dobré podmínky pro právo, císař se navíc obklopuje právníky a dává jim mnohé výsady
Shodné stanovisto autorizovaných právníků je závazné a má sílu zákona, pokud mu neodporuje autorizovaný názor právníků druhých
Právnická literatura vzniká z praxe a je pro praxi určena, kazuistická metoda zpracovávání problémů
Mezi autory patří: Marcus Antistius Labeo, Gaius Ateius Capito, …
Kolem poloviny 3. stol. n.l. období judisprudence končí a začíná éra anonymních autorů
Oddíl VI. Římské císařství za dominátu
Polovina 3. stol.n.l. – velká krize, germánské kmeny Vizigótů značí počátek obdob invazí to bude konec Západu, Východořímská říše se stane Byzantskou říší a bude pokračovat jako dědic antického Říma
Krize v zemědělství (špatné postavení kolona)
Postavení císaře
Velké reformy mají pomoci upevnit panství vládnoucích vrstev a čelit decentralizačním tendencím
Císař vystupuje jako absolutistický samovládce dominus
Počátek dominátu spojováne s císařem Diekleciánem a cisařem Konstantinem
Diokleciánovy reformy
Podstatou Diokleciánových reforem bylo vybudování centralizované byrokratické hierarchie, jejiž hlavou má být císař
Nejvyšším právním útvarem byly prefektury (4, v čele praefektus praetorio), ty se dál dělí na 14 diecézí spravovaných vikáři, nejnižší jednotkou správy je provincie řízená provinčním správcem, vojenská správa oddělena od civilní
Císař také jmenuje svého nástupce, od Konstatina se císařská hodnost stala dědičnou
Konstantin přesunul hlavní město z Říma do Konstantinopole a zrovnoprávnil křesťanství