Otázky do testu

1. Monistická teorie - právo mezinárodní a vnitrostátní tvoří jediný právní systém a je nutné určit, který z nich má přednost (jen Nizozemsko)

2. Dualistická teorie - soužití 2 vzájemně oddělených právních systémů, u kterých nedochází ke kolizím (např. socialistické státy)

3. Smíšený přístup - kombinace monismu a dualismu (zpravidla dualismus s monistickými prvky; v praxi nejčastější, např. ČR)

• v ČR platí aplikační přednost pro mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány a uznány Parlamentem ČR

30. Co to je relativní a absolutní neplatnost

Absolutní - nastává přímo ze zákona. Hledí se na právní úkon, jako by nebyl učiněn (účinky ex tunc)

Relativní - právní úkon se považuje za platný, jestliže se neplatnosti nedovolal ten, kdo je k tomu oprávněn (k dovolání se neplatnosti je oprávněn ten, kdo je pracovněprávním úkonem dotčen ve svých právech nebo povinnostech a, současně, kdo ji nezpůsobil sám) -> účinky ex tunc

31. (Ne)vyvratitelná domněnka, právní fikce

Právní domněnka = právní konstrukce, jíž se předpokládá právní skutečnost, o které není jisto, zda nastala

1. vyvratitelná – lze u ni dokázat, že není pravdivá -> domněnka pak ustoupí prokázané skutečnosti (např. presumpce, že manžel matky dítěte, které se narodilo během jejich manželství nebo do 300 dnů od jeho zániku, je jeho otcem)

2. nevyvratitelná – domněnka, kterou, ani v případě, že by se později ukázala nesprávnou, nelze ji zvrátit

Právní fikce = fingovaná právní skutečnost (právní skutečnost nenastala, ale hledí se na ni, jako by nastala) – např. otcovství vzniklé osvojením

Domněnky a fikce v NOZ

• Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku.

• Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.

• Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

Diskreční pravomoc prezidenta, ústavní pořádek, jsou LZPS + ústava jeden nebo dva zákony?

Diskreční pravomoc prezidenta?????

Ústavní pořádek – jeho charakteristiku nalezneme ve článku 112 Ústavy

(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.

(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky.

(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.