teorie práva hotové vypracované otázky

• Uzavírají je subjekty mezinárodního práva veřejného – státy a mezinárodní nevládní organizace

• Členění států podle vztahu mezinárodních smluv a vnitrostátního práva:

1. Monistické = – mezinárodní smlouvy přijímají jako součást vnitrostátního práva

2. Dualistické = oddělují mezinárodní smlouvy a vnitrostátní právo

• Dělení mezinárodních smluv podle otevřenosti:

1. Otevřené – může přistoupit jakýkoliv stát

2. Polootevřené – pouze pro vymezený okruh států

3. Uzavřené – pouze na individuální pozvání

• Další dělení:

1. Mírové X Válečné

2. Veřejné – publikace uložením u OSN X Tajné

3. Prezidentské X Vládní X Resortní – sjednávají příslušní ministři

• Ústava ČR staví ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy nad zákon – Πřεδ ratifikací mohou být podrobeny kontrole Ústavním soudem

• Kolektivní smlouvy

• Ryze vnitrostátní smlouvy uzavírané mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

1. Nižší – mezi zaměstnanci a statutárním orgánem podniku

2. Vyšší – mezi svazy zaměstnavatelů a odborovými svazy

• Obsahuje části obligační, proklamativní a normativní – ty jediné pramenem práva, vztahují se na neurčitý počet zaměstnanců daného zaměstnavatele

• Obsah kolektivních smluv

  • Jde o tři druhy vztahů:

    • individuální závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

    • kolektivní závazky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

    • práva a povinnosti smluvních stran kolektivní smlouvy

Pracovněprávní předpisy upravují nároky zaměstnanců trojím způsobem:

• kogentně – zde se strany kolektivní smlouvy nemohou odchýlit od znění právní normy vůbec.

• relativně kogentně – zde se strany mohou od dispozice normy odchýlit, avšak jen ve směru, který právní norma připouští (př. mzdové ujednání – mantinely – minimální mzda)

• dispozitivně – smluvní strany si mohou nároky zaměstnanců upravit podle své vůle.

• Veřejnoprávní smlouvy

• Čistě vnitrostátní charakter, jen ty, co obsahují obecná pravidla chování

• Mezi státními orgány nebo mezi státními orgány a soukromými subjekty

Mezinárodní smlouvy

• Dohoda mezi subjekty mezinárodního práva, kt. zakládá, mění nebo ruší jejich vzájemná práva a závazky.

• Subjekty

  • svrchované státy (plná svrchovanost = ius contrahendi)

  • mezinárodní organizace (rozsah zmocnění)

  • polosuverénní jednotky – povstalci

• Názvy

  • úmluva (o smluvním právu, obvykle mnohostranná)

  • smlouva (bi/multilaterální, např. o nešíření jaderných zbraní)

  • charta (významná mnohostranná = OSN)

  • dohoda (obvykle nevýznamná, vládní)

  • protokol (spíše upravující otázky mezinárodní smlouvy – změnu)

  • ujednání (o zrušení vízové povinnosti)

  • statut (typické pro smlouvy sjednávající mezinárodní orgány nebo orgány – Statut soudního dvora)

• Druhy smluv

  • podle formy

    • písemné a ústní (zjednodušené)