teorie práva hotové vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
právní principy
Podobají se obyčejům, nejsou ale ve společnosti ale v systému práva
vyvozujeme je z hodnot chráněných právem a z tradičních právních mechanismů a institutů
Nejsou konkrétně definovány
Argumentační závaznost – posuzuje se intenzita jejich platnosti
Základní práva mají v podstatě charakter právních principů
Pomáhají vyplňovat mezery v pozitivním právu a při řešení obtížných otázek, kde další prameny nestačí, jsou pomůckou při interpretaci a pro právní vědomí
rozum a princip spravedlnosti
Velmi subjektivní charakter – argumentační závaznost
U rozhodčího řízení se strany mohou dohodnout, že se bude rozhodovat podle principů spravedlnosti
Lidský rozum – základy racionality mají objektivnější charakter, než spravedlnost – Λζε argumentovat racionalitou právotvůrce
doktrinální publikace = učení významných právníků
Argumentační závaznost odvíjející se od reputace autora
Fungují i jako záštita daného rozhodnutí – nízká legitimita / subjektivita
V mezinárodním právu veřejném přiznány jako podpůrný pramen
právní apendixy neprávních textů
Není jejich primárním smyslem vytvářet pravidla
Např. normativní výroky v Bibli
Nízká legitimita
Normativní právní akty, právní obyčej
Normativní právní akty
NPA je cílevědomě utvářený pramen práva příslušným státním orgánem, jde o výsledek legislativní pravomoci = o její realizaci, rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování (= pravomoc vydávat, měnit, rušit právní normy)
Nabývá konkrétní podoby jako ústava, ústavní zákon, zákon, zákonné opatření, vládní nařízení, vyhláška ministerstev, ústředních orgánů státní správy a územně samosprávných celků, nařízení okresního úřadu
Dělení:
Podle absolutně chápané právní síly (kdo je vydal)
-
Primární (zákonné) – Ú, ÚZ, Z, zákonná opatření senátu
-
Sekundární (podzákonné) – rozhodnutí prezidenta, nařízená vlády, vyhlášky ministerstev, nařízení a vyhlášky krajů a obcí
Podle relativně chápané právní síly
-
Originální (původní) – zastupitelské orgány -> Ú, ÚZ, Z, zákonná opatření, vyhlášky krajů a obcí
-
Derivativní (odvozené) – výkonné orgány -> rozhodnutí prezidenta, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, nařízení obcí a krajů
Podle kompetence
-
Věcná
-
Místní
-
Časová
Podle hierarchie
-
Nejvyšší – Ú, UZ
-
Vyšší – Z, zákonná opatření
-
Nižší – zbytek
Právní obyčeje
-
Obyčej je pramenem práva za těchto předpokladů:
-
Usus longeus (dlouhotrvající faktické masové uskutečňování určitého chování) a opinio iuris (tomu odpovídající povědomí o jeho zachovávání a závaznosti)
-
Určitost obyčeje, tj. možnost konkrétně stanovit jeho obsah
-
Státní orgány musí aplikovat obyčejová pravidla a uplatňuje se st. donucení při jejich porušení
-