teorie práva hotové vypracované otázky

1. Argumentační

• Zabývá se mírou závaznosti pramenů pro daný konkrétní případ

• Takovým pramen zavazuje, pokud nenalezneme lepší právní argument

• U nás má argumentační závaznost judikatura

• Vyskytuje se více v zemích angloamerické právní kultury

• Nižší právní jistota

1. Relativní

• Nemá obecný charakter = zavazuje pouze určité subjekty

PSANÉ PRÁVO – PRÁVNÍ PŘEDPISY + NPA

• Představuje publikované písemné vyjádření právních pravidel

• Normativní právní akt – jakýkoliv výstup právotvorného procesu

• Právní předpis musí obsahovat pravidla

• Základní znaky:

• Forma – psaná, publikovaná, vzniká v legislativním procesu, jednostranný projev vůle zákonodárce

• Normativita – obsahuje právní pravidla obecného charakteru

• Obecná závaznost – absolutně závazné

• V modelu kontinentální právní kultury je tvorba práva svěřena výlučně zákonodárcům a soudci jej pouze aplikují – dělba moci

• Výhody právních předpisů: vysoká legitimita; vysoká míra právní jistoty

• Nevýhody právních předpisů: omezení jazyka – používání neurčitých pojmů; nemohou obsáhnout všechny společenské vztahy; poměrně zdlouhavý proces vzniku – neschopnost reagovat na společenské a technické novinky

SMLUVNÍ PRÁVO – NORMATIVNÍ SMLOUVY

• Nevznikají jednostranně – potřeba konsenzu alespoň dvou stran

• Nepatří sem smlouvy soukromého práva – jsou pouze relativně závazné

• Znaky normativních smluv:

• Forma – psaná, publikovaná, legitimita se odvozuje od legitimity subjektu, který ji sjednal

• Normativita – dvojí – obsahuje jak závazky stran, tak obecné pravidlo chování

• Obecná závaznost

• Základní druhy:

  • Mezinárodní smlouvy

• Uzavírají je subjekty mezinárodního práva veřejného – státy a mezinárodní nevládní organizace

• Členění států podle vztahu mezinárodních smluv a vnitrostátního práva:

1. Monistické = – mezinárodní smlouvy přijímají jako součást vnitrostátního práva

2. Dualistické = oddělují mezinárodní smlouvy a vnitrostátní právo

• Dělení mezinárodních smluv podle otevřenosti:

1. Otevřené – může přistoupit jakýkoliv stát

2. Polootevřené – pouze pro vymezený okruh států

3. Uzavřené – pouze na individuální pozvání

• Další dělení:

1. Mírové X Válečné

2. Veřejné – publikace uložením u OSN X Tajné

3. Prezidentské X Vládní X Resortní – sjednávají příslušní ministři

• Ústava ČR staví ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy nad zákon – Πřεδ ratifikací mohou být podrobeny kontrole Ústavním soudem

• Kolektivní smlouvy

• Ryze vnitrostátní smlouvy uzavírané mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli

1. Nižší – mezi zaměstnanci a statutárním orgánem podniku

2. Vyšší – mezi svazy zaměstnavatelů a odborovými svazy

• Obsahuje části obligační, proklamativní a normativní – ty jediné pramenem práva, vztahují se na neurčitý počet zaměstnanců daného zaměstnavatele