TP - Pražská scripta

Z hlediska působnosti mimo území státu lze právní normy dělit na:
a) právní normy, jejichž působnost se vztahuje výhradně na subjekty na území státu (platí primárně)

b) právní normy, jejichž působnost se vztahuje i na vymezený okruh subjektů za hranicemi státu 

mimo stát působí jeho právo zejména:

1.

na občana státu, který vycestoval za hranice státu

2.

při kolizní úpravě

3.

na základě mezinárodní smlouvy

4.

v oblasti trestního práva při posuzování trestnosti činu spáchaného v cizině za podmínek stanovených trestním 

zákonem

Osobní působnost

založena na principu rovnosti před zákonem a spočívá v druhovém vymezení právních subjektů v hypotéze normy.Odpovídá 

na otázku, na které osoby platí právní norma. Tato koncepce dopadá do dvou oblastí:

1.

v oblasti platnosti právní normy pro cizí státní příslušníky (resp. bezdomovce apod.) a pro vlastní státní příslušníky v cizině

2.

jak širokému (popř. jakými kritérii určenému) spektru subjektů je právní norma určena. Kritéria mohou být např.: státní 
občanství, dosažení určitého věku, dosažení určitého stupně kvalifikace apod. Recentní právní úprava přitom vychází ze zákazu 

diskriminace (v ČR srov. či. 3 odst. l Listiny základních práv a svobod).

Součástí problematiky osobní působnosti právních norem je i možnost stanovit imunitu a exempce (a vymezit jejich rozsah) pro 

určité skupiny právních subjektů. 

Rozsah imunity a exempcí je dán především postavením (funkcí) osoby a je stanoven v normách mezinárodního, ale i vnitrostátního 

práva (např. právní postavení soudců, poslanců, senátorů aj.). Lze tak vymezit jednotlivé typy imunity.

Typy imunity

1) absolutní (idemnita)

•

hlava státu - monarcha či prezident (v ČR není prezident odpovědný ani za přestupky, ani trestně odpovědný za jednání, 
kterého se dopustí v době funkčního období; může být souzen pouze za velezradu, což je zvláštní druh ústavního deliktu),