TP - Pražská scripta

1.

Pravá retroaktivita 

2.

Proaktivita (tj.dvojkolejnost, dualita právní úpravy) – př.právní režim smlouvy vzniklé před 1.12014 se kompletně bude řídit 

starou právní úpravou (tj.starým ObčZ), smlouva vzniklá po 31.12.2014 se bude řídit NOZ 

3.

Nepravá retroaktivita 

Vymezuje dobu, po kterou právní norma existuje, tj. je součástí právního řádu

Časová posloupnost vzniku právní normy: na počátku stojí právní norma schválená, platnou se stává okamžikem, kdy byly v 

procesu normotvorby splněny všechny povinné náležitosti, zejména byla vydána příslušným orgánem v mezích jeho 
pravomocí a byla publikována (to jsou pozitivně právní kritéria platnosti normy)

Historicky se objevily dvě základní formy publikace

1.

materiální – historicky starší forma, např. „vybubnování“ a seznámení s obsahem 

2.

formální – zveřejnění v úřední sbírce či jiným zákonem předpokládaným způsobem

Časová působnost normy se nekryje s platností právní normy:

o

platnost začíná včleněním normy do právního řádu (publikací) a končí jejím vyřazením z právního řádu (výslovnou
derogací)

o

časová působnost souvisí s používáním normy na konkrétní případy, s její realizací a aplikací

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákonů č. 306/2009 Sb. a č. 181/2011 Sb.

Díl 2

Časová působnost

§ 2

Trestnost činu a doba jeho spáchání

§2 (1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, 
jestliže to je pro pachatele příznivější.

10. Retroaktivní působení právních norem

Retroaktivita v právu

Retroaktivitou se rozumí zpětná účinnost zákona nebo jiného právního předpisu, resp. zpětná časová působnost právní normy.

nepřípustnost zpětné účinnosti – zásada lex retro non agit (zákon nepůsobí nazpět) – připisuje se Theodesiu I.