TP - Pražská scripta

na stupeň obecnosti

o

je tedy žádoucí rozlišovat principy vztahující se k celému rozsahu určitého právního řádu a principy, které jsou 
platné pouze pro určité odvětví práva nebo právního institutu 

o

existují tedy např. principy působící v rámci civilního práva procesního a také principy, vztahující se k trestnímu 
řízení, přičemž v jednom a témže případě si mohou při aplikaci navzájem odporovat, ale vzhledem k jejich rozlišení
na principy spadající pod určité odvětví práva je nelze označit jako principy, které kolidují

současným trendem je rozvoj právních principů zejména na mezinárodní úrovni ⇒ v rámci Komise pro evropské smluvní 
právo, která je tvořena skupinou nezávislých právníků i akademiků, vznikly Principy evropského smluvního práva 

(European principles of contract law)

o

Komise se na základě analýzy jednotlivých právních řádů členských států a jejich následné komparace pokusila 
nalézt určité společné znaky, a to zejména v oblasti soukromoprávní → cílem bylo ukázat, že není do budoucna 
nemožné mít společný evropský kodex soukromého práva

o

samotné Principy jsou pak formulovány jako krátká základní pravidla doprovázená komentářem, ve kterém je mj. 
objasněn i úmysl jeho tvůrců a odkaz na úpravu v jednotlivých právních řádech

o

tyto Principy lze využít především jako podklad pro argumentaci týkající se možnosti vzniku vytvoření jednotného 
kodexu

Prameny právních principů

1.

právní normy (legislativa)

2.

rozhodování soudů (judikatura)

3.

výsledky vědecké práce (jurisprudence)

4.

zdroje přirozeného práva, jako např. víra, rozum, morálka, přirozenost atd. 

toto rozlišení pramenů právních principů je důležité zejména s ohledem na určení jejich právní závaznosti