TP - Pražská scripta

normativní akt smí být změněn nebo zrušen pouze normativním aktem téhož, či vyššího stupně právní síly

odvozené normativní akty nesmějí odporovat prvotním normativním aktům, od nichž jsou odvozeny

sekundární normativní akty slouží jen k podrobnější úpravě vztahů již zásadně upravených oněmi prvotními normativními 

akty (úprava secundum et intra legem)

prvotní normativní akty naproti tomu mohou obsahovat novou právní úpravu, nebo upravovat (v rámci stanovené 

kompetence) i vztahy doposud neupravené (úprava praeter legem)

30

Normativní akty

ústavní zákony jsou zvláštním druhem zákonů a zpravidla se přitom odlišují od ostatních (obyčejných) zákonů i vyšším 
stupněm právní síly

ve federacích zákony federace a zákony členských států nemají navzájem různé stupně právní síly, jsou ale nižšího stupně, 
než federální ústavní zákon

ústava je typ ústavního zákona, u nás má nejvyšší právní sílu

vyšší právní síly jsou zákonodárné akty vydávané parlamentem (senátem)

nižší právní síly jsou: nařízení vlády, právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů, nařízení obcí a krajů (v 
přenesené působnosti), obecně závazné vyhlášky obcí/krajů

Mezinárodní právo x vnitrostátní

Mezinárodní právo má upravovat vztahy mezi státy

o

je věcí toho kterého státu zvážit, jestli jsou potřeba opatření uvnitř státu, aby podléhala mezinárodně právnímu 
režimu

o

když nedojde k této transformaci je potřeba řídit se normami vnitrostátního práva i kdyby odporovaly 
mezinárodnímu (toto je klasické, neboli dualistické pojetí)

o

pak je ale situace, kdy se mezinárodněprávní normy dotýkají nejen států a vztahů mezi nimi, ale i právnických a 
fyzických osob – z čehož lze vyvozovat povinnost států, při odporu vnitrostátních norem je přizpůsobit, s čímž