TP - Pražská scripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
◦
V současnosti je pro demokratické státy typické- normativní právní smlouvy jsou nejen závazným pramenem mezinárodního
práva - jsou také přebírány (recipují, inkorporují, implementují) z mezinárodního práva do práva vnitrostátního.
◦
V důsledku toho je zpravidla ústavou stanovený okruh mezinárodních právních smluv vnitrostátním pramenem práva.
◦
V České republice byly podle původní dikce či. 10 Ústavy bezprostředně závazné ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy
o lidských právech a základních svobodách, jimiž byla Česká republika vázána, a měly přednost před zákonem.
◦
Od l. 6. 2002 však došlo v dikci čl. 10 a souvisejících dalších ustanoveních Ústavy k významné změně.
◦
zásadní význam normativní smlouvy mají pro právo EU – celá základní struktura ES a EU vybudována mezinárodními
smlouvami, které tak založily samostatný právní řád
◦
v ČR inkorporovány podle čl. 10 Ústavy a souvisejících článků
•
Kolektivní smlouvy◦
Zvláštní druh normativní právní smlouvy
◦
Původně vznikly ve Skandinávii a byly posléze převzaty do celé Evropy
◦
Upravují pracovní a sociální otázky. Jsou pramenem vnitrostátního práva, společně s obyčeji jsou primárním pramenem
mezinárodního práva věřejného
◦
V ČR mohou jít pouze nad rámec zákona (obsahují např. určitá zvýhodnění pro zaměstnance oproti zákonné úpravě).
◦
Jsou uzavírány mezi svazy zaměstnavatelů a odborovými organizacemi na různých stupních. - vznikají konsenzuálně (nikoliv
autoritativně jako právní předpisy) a imperativně (tj.záměrně, nikoliv spontánně jako obyčej)
◦
Způsob jejich uzavírání, jakož i základní obsahové charakteristiky, je upraven zákonem.
◦
Zákon také zpravidla těmto smlouvám propůjčuje normativní charakter.
18. Obyčejové právo; právní obyčeje a zvyklosti