TP - Pražská scripta

b) regulativnost → účelem je regulovat společenské vztahy, chování lidí
c) formální určitost → právo je vyjádřeno v určitých pramenech práva, které jsou stanoveny státem

jsou to “nositele” pravidel (zákony, jiné právní předpisy, vyhlášky, obecně závazná normativní pravidla, 
precedenty,  rozhodnutí soudů, smlouvy atd.), většinou podávány písemně (jinak by bylo právo 

nepředvídatelné)

     d) uznání státem → instituce jsou státem uznány, pravidla formálně určitá, mají specifický charakter

stát sice není úplně univerzální instituce veřejné povahy, protože narůstá význam nadstátních (EU) i 
podstátních  (obce) institucí, ale všechny ostatní instituce (nadstátní i podstátní) jsou odvozeny od státu

vytváření práva = nejen formální vytvoření právní normy parlamentem, ale i propůjčení státní moci k 
prosazení norem  vytvořených jinak (např. lokální právní normy, precedenční právo, obyčejové právo atd.)

      e) závaznost → obecná povinnost plnit příkazy, zaručeno státním uznáním norem

spolky, církve, aj. Nemají normativní charakter, pouze regulují život jednotlivých skupin, nejsou závazné

f) vynutitelnost → moc státu donutit adresáty práva k plnění příkazů z práva vyplývajících

morální normy, pravidla slušného chování – nejsou součástí normativního práva, nejsou vynutitelné

2) sociální aspekt→law in action

rozšířil se hlavně z amerického právního realismu

právo má společenský charakter (vzniká a působí ve společnosti, a následně ovlivňuje a reguluje chování 

společnosti)

•

společnost má značný vliv na obsah právních pravidel a na výsledek normativní regulace

právo je živý organismus

•

otevřený normativní systém, který je v nepřetržité interakci se společností