TP - Pražská scripta

vyvíjí se nejen formální tvorbou právních norem, ale i spontánním působením společenského vývoje

právo jako systém společenských vztahů nepostačuje zabývat se pouze legislativou, důležité je zkoumat 

„živé právo“, jak se skutečně realizuje v životě, jak se interpretuje, uplatňuje a vynucuje → zkoumání práva 
sociologickými metodami

smysl existence práva – normotvůrce má určité cíle a představy a snaží se ovlivnit chování lidí 
prostřednictvím pozitivní a negativní motivace

3) axiologický aspekt 

jako celek se právo vyznačuje axiologickým charakterem, odráží určité hodnoty a směruje k jejich naplnění

•

má být „spravedlivé“, v souladu s převládající soustavou hodnot ve společnosti

•

klíčový a praktický význam má morálka (tj.soubor pravidel lidského chování v dané společnosti)

některé systémy (technické normy, sport, cizí jazyky) nemají hodnotový charakter – nemůžeme je 

hodnotit z axiologického hlediska, jsou prostě definovány a platí

4

•

výjimkou jsou lhůty (stanoveny např. z důvodu organizace, specifikace postupu), které souvisejí s
hodnotou jistoty – mají do jisté míry axiologický charakter

hodnoty chápeme z hlediska práva jako finální účely právní regulace, jako výsledky hodnocení určitých 
potřeb

•

Nelze je chápat jako pouhé prostředky na budování účelů!

•

Měly by mít objektivní charakter, ale jsou proměnlivé, závislé od jejich tvůrce

  4) mocenský aspekt 

právo jako prostředek realizace státní politiky, státní moci

•

kde existuje politická organizace moci, tam existuje právo (sloužící k zajištění moci)

právem může být za určitých podmínek moc i omezována (koncepce právního státu)

v historii právo 

5) informační aspekt

právo jako nositel informací; právo vyznačující se sdělností (význam práva v tomto smyslu stoupá)