Zápisky

Kontinentálně-evropský systém

• Založeno na dělbě moci, sekularizaci, zastupitelské orgány

• Římské dělení systému práva na právo soukromé a veřejné

• K systému patří i nadstátní právo EU – acquis communitaire, systém zahrnující právo společenství(I.) a právo zahraniční a bezp. Politiky(II.) a justiční spolupráce v trestních věcech(III.)

• Prameny práva a jejich závaznost

  • Normativní právní akty, normativní smlouvy – absolutní závaznost

  • Pozitivistický přístup k platnému právu – vše je vystavěno kolem zákonů, právo se zákony bývá ztotožňováno

  • Negativní efekt – formalismus a alibismus pravomocných orgánů

• Postavení právních institucí

  • Soudci právo pouze aplikují, netvoří – v současnosti relativizováno – i soudci se do jisté míry judikáty podílejí na legislativě např. ústavní soud

  • Pravomoci soudů většinou rozděleny podle veřejné či soukromé

  • Chápání soudů jako:

    • Fr., Finsko – soudy jako objektivní ochrana státu

    • Jinde řeší konkrétní spory o právo(souk.)

    • Nebo chrání subjekty před zásahy státní moci(veř.)

• Právní význam mezinárodní spolupráce

  • Míra spolupráce bez obdoby – přináší ale legislativní zátěž pro jednotlivé členy, navíc vznikají konflikty

• Silné stránky – historický základ a mezinárodní rozměr, orientace na solidaritu a přirozená práva člověka,precizní formální metologie > vysoce kvalitní kodifikace,

• Nevýhody: formálnost a rigidita, institucionalizovaná jazyková diverzita

Angloamerický systém

• Nejmladší právní kultura

• Je-li evropské právo pozitivistické, anglosas. Je pragmatické – praktičnost – nemá ambice přijímat objektivní a všeobecně platné závěry, jeho zájmem je rozumně řešit konkrétní právní otázky, suma těchto řešení je právní řád – nemá ambice objektivity a stability

• Prameny práva a jejích závaznost

  • Pstřední roli hraje soud, legislativa má argumentační závaznost, legitimita výsledného rozhodnutí se neodvozuje z absolutně závazného pramene práva, ale z právního argumentu

  • Soudní precedens

  • Právní předpisy – zásah do pravomocí soudcovské diskrece

  • Právní obyčeje (hlavně briti) – byly konzumovány legislativou nebo precedenty, výjimka britské právo ústavní – ústavní tradice,

  • Právní principy, doktrinální publikace, principy spravedlnosti – velice často využívané v soudní argumentaci

• Rule of law a funkce soudnictví

  • Rule of law – obdoba právního státu – absoluktní respekt k objektivnímu právu, normálně není absolutní závaznost právních pramenů, norma rule of law je jaksi absolutěn závazný imperativ

• Vybrané specifické rysy systému anglického a amerického práva

  • Severoamerické – partikuralita(federace) – rozdíl mezi federálním právem a právem jednotlivých států, nejvyšší soud rozhoduje jen někdy a kontroluje ústavnost

  • Anglické – kombinace tradičních institutů kombinovaných s moderními elementy, precedentně rozhodují jen soudci vyšších soudů – Nejvyšší soudní dvůr, navíc se musí jednat o první rozhodnutí v dané věci