Zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Subjekt deliktu – kdo ohrozil či porušil zájem chráněný právem a má deliktní způsobilost
Pasivní status osoby – právní osobnost, základní práva a svobody
Aktivní status – svéprávnost(mladistvý 15-18 let) , způsobilost k protiprávnímu jednání
Objektivní stránka deliktu
Protiprávní jednání – volní, komisivní x omisivní
Škodlivý následek
Příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem(kauzální nexus)
Subjektivní stránka deliktu – emotivní rozpoložení, zavinění(psychologický vztah delikventa k jeho protiprávnímu jednání):
Úmysl(dolus)
Přímý – věděl a chtěl způsobit škodlivý následek
Nepřímý – pouze věděl, že může způsobit škodlivý následek, byl s ním srozuměn, ale nebylo to součástí chtěný činnosti
Nedbalost(culpa) – vůle je jaksi jiná než u úmyslu – nedostatek úsilí zabránit škodlivému následku, nevyvinutí dostatečného úsilí, aby získal dostatečné vědomosti
Vědomá – věděl, že ho může způsobit, ale z přiměřených důvodů věřil, že jej nezpůsobí, nechtěl ho způsobit
Nevědomá – nevěděl a ani nechtěl, ale vědět mohl a měl
Okolnost vylučující protiprávnost – nutná obrana, krajní nouze, svolení poškozeného, svépomoc, plnění povinnosti vyplývající z určitého povolání nebo funkce, plnění závazného rozkazu, výkon práva(oprávněné použití zbraně)
pr. odpovědnost v právu:
soukromém (odpovědnost za škodu)
funkce – preventivně výchovná, reparační a satisfakční, neplní represivní fci
předpoklady:
porušení pr. povinnosti
škoda
příčinná souvislost mezi nimi
někdy i zavinění buď ve formě úmyslu nebo nedbalosti
veřejném (odpovědnost za protiprávní jednání)
funkce – preventivně výchovná, represivní
předpoklady:
porušení pr. Povinnosti
škodlivý následek
příčinná souvislost mezi nimi
vždy zavinění (úmysle nebo nedbalost)
Právní kultury
Obecně
Právní kultura – zahrnuje jak úroveň tvorby práva, tak jeho interpetace, znamená i právní systém se všemi jeho specifiky(způsoby tvorby a interpretace), ale zajímají nás i společné rysy historie, politiky, ekonomiky, náboženství.
Právní kultura je jakousi součástí národní kultury s jinými normativními systémy
Právní kulturu členíme na kognitivní(znalost práva), emocionální(pozitivní či negativní vztah k právu), hodnotová(názory, zda hodnoty občanů jsou stejné s hodnotami práva)
Podoba fungování právní regulace odpovídá dosaženému stupni právní kultury dané země
Shodné rysy a rozdílné rysy srovnává právní komparistika
Úrovně srovnávání práva – právní kultura, právní systém, právní řád
Klasifikace
Náboženské právní kultury:
Islámské
Hindské
Tradiční
Angloamerické
Kontinentálně evropské
Východoasijská
Práva některých afrických zemí – práva kmenová