Zbytek otázek ze zpracovných

PN může v určitých společenských podmínkách, v určité etapě vývoje společnosti, vyjadřovat potřeby ochrany a rozvoje společenských vztahů dokonaleji nebo méně dokonale, lépe nebo hůře. Může působit s různou efektivností.

• Mezi faktory zabezpečující efektivnost právních norem v procesu uskutečňování práva patří:

  • úroveň informovanosti adresátů o obsahu právních předpisů

  • odpovídající úroveň právní kultury

  • uplatňování všech stránek zákonnosti a principů právního státu

• Efektivnost PN se obecně chápe jako vztah mezi faktickým výsledkem jejího působení na společenské vztahy a cíli, resp. hodnotami, sledovanými právní normou.

43.Mechanismus právní regulace

• Regulace společenských vztahů je cílem práva, prvotní pro možnost regulace je ovšem existence právní normy – tím se mění na vztah právní (dosahuje se vytvářením předpokladů, náležitostí a obsahu právního vztahu nebo zákazem určitého chování).

• Prvky, které se podílejí na právním regulování:

  • tvorba práva

  • aplikace práva

  • interpretace práva

  • odpovědnost

  • záruky

  • systém práva

  • nenormativní systémy

  • právní vztahy

  • patří sem jednotlivé prvky právní teorie

46. Hodnoty a motivace v právu

• Hodnoty se vyvíjí, mění, podléhají vzniku a zániku...

Definice (z učebnice)

• Hodnota jako označení kvality objektivně existujících jevů, jež se jeví jako kvalita věci, kladné ocenění objektu lidských postojů a také jako kritérium hodnocení různých objektů

• Hodnota jako iznačená významnosti pro určitého člověka které naznačuje a integruje postoje k subjektům, dává systém hodnot, determinuje vznik motivace určitého druhu

Vlastnosti hodnot

• rozpornost – podpora jedné hodnoty je obvykle na úkor jiné

• relativnost – jsou závislé na hodnotových vztazích konkrétního člověka v konkrétním čase

• hierarchie – nelze chápat jako pyramidu, hierarchie existuje, ale není pevně odstupňovaná, mění se

• subjektivnost a objektivnost hodnot

• hodnoty v právu je pojem relativní, protože hodnoty se mění. Znamená to, že daná konkrétní situace je dle mínění subjektu přijatelná nebo nepřijatelná, ale může se měnit postupem času (co bylo dříve zakázáno, dnes je dovoleno)

Zásady hodnot

• norma jako vzor právního makrokosmu - norma jako míra hodnoty, vzorové pravidlo chování, subjekt s ním buď může souhlasit, nebo nesouhlasit, může ji podporovat, pochybovat o ní nebo normě odporovat, ale nemůže ji zcela ignorovat

• relativnost právní normy – Ve společnosti působí mnoho norem a střetávjí se – proto nadřazenost norem práva nad ostatnímy systémy. Právo si navíc postupem času uzurpovalo nejvýznamnější hodnoty ostatních normativních systémů a vydává je za vlastní

• uspořádanost společenských vztahů – normy zprostředkovaně působí na společenské poměry, ale je to pouze v rámci možností normy (daný mezí účinnosti) – co nelze právem zakotvit, to nejdevefektivně ovlivňovat

• flexibilita normy - je možné aplikovat normy na společenský vztah, které zákonodárce ani nepředpokládal nebo ani předpokládat nemohl

• kontinuita a stabilita – díky flexibilnosti se dosahuje stability práva i přes změny ve společnosti

• odvrácení subjektu od protispolečenského chování – pr. norma jako negativní motivační faktor

• garant hodnot - norma má přirozenou vlastnost sloužit jako záruka jiných společenských norem

• ovlivňování hodnot - norma je regulátorem, který účinně ovlivňuje potřeby a zájmy

• právní vědomí – hodnotové vzorce vnikají do našeho vědomí (co je dobré, co je zlé) a to ovlivňuje tvorbu práva

• stabilizace společnosti – právní norma jako prostředek k udržování smíru a solidarity