Zbytek otázek ze zpracovných

41. Efektivnost právní normy, pojem, subjektivní, objektivní faktory

• V běžném významu je latinský ekvivalent efektivnosti účinnost -> u PN nelze tyto 2 pojmy ztotožnit (ne každá účinná norma, je efektivní)

• Cílem práva je působit na sociální realitu – fakticky -> míru splnění tohoto záměru označujeme jako společenskou efektivnost práva -> funkční přístup – efektivnost = míra, relace

• Efektivnost jako komplexní pojem zahrnuje souhrn praktických hodnot: účelnost, prospěšnost, ekonomičnost, jedná se o vztah sledovaného cíle a faktického výsledku -> cílové výsledkové pojetí

• Nákladové výsledkové pojetí -> poměr mezi působením PN a náklady, které na tento výsledek byly vynaloženy

• EFEKTIVNOST PRÁVA = Společensky cílené rezultativní působení práva (systémový vliv objektivního práva na společenskou realitu

• Souhrn praktických hodnot: účelnost, prospěšnost, ekonomičnost

• Výsledek realizace právní normy lze zjišťovat různě:

  • analýzou skutečného chování právních subjektů

  • rozborem nedostatků právní normy

  • analýzou nežádoucích účinků právní normy

  • analýzou rozsahu konfliktů a sporů vzniklých na základě právní normy

• Právní norma působící na sociální realitu, vyvolává určité sociální účinky

  • zamýšlené (zákonodárcem předvídané)

  • nezamýšlené (zákonodárcem nepředvídané)

• Nebo:

  • pozitivní (žádoucí)

  • negativní (nežádoucí)

• Kombinací získáváme varianty účinků právní normy – např.:

  • zamýšlené pozitivní (v pořádku)

  • zamýšlené vedlejší negativní (jsou předvídány, jsou přijímány jako nutné zlo)

  • nezamýšlené negativní (odporují cílům právní normy) – snižuje to efektivnost

• Efektivnost právní normy jako míru realizace zamýšlených cílů lze vyjádřit jako:

  • optimální efektivnost (soulad cílů a výsledků)

  • problematická efektivnost (i nezamýšlené negativní vedlejší účinky – př. obcházení)

  • nedostatečná efektivnost

• Efektivnost lze posuzovat jako obecnou (v rámci všech právní normou upravených vztahů), zvláštní (určitý okruh společenských vztahů) a speciální (konkrétní právní vztah)

• Okolnosti, které ovlivňují efektivnost práva, jsou:

  • Povaha regulovaných společenských vztahů – míra kontrolovatelnosti

  • Kvalita právních norem – jednoznačnost, srozumitelnost, přehlednost…

  • Stabilita právního řádu – častá novelizace neprospívá

  • Frekvence porušování práva – dezintegrační činitel

  • Kvalita činnosti orgánů realizujících právo (primární aplikace – bez ní právní vztah nevznikne – stavební povolení; sekundární aplikace – v případě porušení právní povinnosti)

  • Prestiž práva a zákonodárce – autorita, uznání ve společnosti

  • Vztah práva a mimoprávních sociálních norem – míra konsonance, souznění

• Úroveň právního vědomí – znalost práva ve společnosti