Státověda

Státní moc

= legitimní, právem sankcionovaná schopnost státu ovlivňovat subjekty společenských vztahů a jejich chování (i proti jejich vůli)

- od moci jiných institucí se odlišuje tím, že je právně regulovaná – právní řád umožňuje uplatňovat státně mocenský monopol včetně realizace sankcí => tzn., že má právně normativní charakter

- stát jako dvojitě (politicky a státoprávně) ospravedlněná univerzální instituce společnosti vystupuje jako subjekt nejvyšší (výsostné) veřejné moci ve vztahu k danému území => stát je v tomto smyslu originálním nositelem imperia neboli svrchované moci

Charakteristika státní moci

- univerzální – státní moc ve vztahu k celku univerzální, obecná

- trvající – není žádoucí stav, aby státní moc chvíli působila a chvíli ne

- autonomní => má určité charakteristické znaky:

- nezávislá * - nezávislá na jakékoli jiné moci => je původní, má svou politickou legitimitu

- výlučná * - státní moc je jedna, nemá žádnou konkurující moc

- neomezená * - neplatí zcela (stát respektuje právo na život, zdraví, svobodu => sám se omezuje + stát se také dobrovolně omezuje na základě mezinárodní smlouvy)

* předpoklady suverenity moci => za suverénní považujeme takový stát, jehož moc je nezávislá, výlučná a neomezená

veřejná moc = moc, kterou stát jako nositel mocenského monopolu přenesl (decentralizoval) na veřejnoprávní korporace v užším slova smyslu, které disponují právem veřejně mocensky působit na státem vymezený (decentralizovaný) okruh společenských vztahů

a) státní moc – subjektem je stát

b) veřejná moc v užším smyslu (odvozená) - subjekty jsou nestátní veřejnoprávní samosprávné instituce => moc samosprávy

17. Suverenita státu a její projevy

výsostnou povaho státní moci je, že je:

- nezávislá * - nezávislá na jakékoli jiné moci => je původní, má svou politickou legitimitu

- výlučná * - státní moc je jedna, nemá žádnou konkurující moc

- neomezená * - neplatí zcela (stát respektuje právo na život, zdraví, svobodu => sám se omezuje + stát se také dobrovolně omezuje na základě mezinárodní smlouvy)

* předpoklady suverenity moci => za suverénní považujeme takový stát, jehož moc je nezávislá, výlučná a neomezená

- uvedené znaky vypovídají o suverenitě, která se projevuje jak dovnitř, tak vně státu

- stát je subjektem státní moci => tedy i státní suverenity

- na daném státním území se suverenita státu projevuje jako jedna (jednotná) moc neboli jako územní výsost

• politický charakter toho, od koho stát odvozuje legitimitu státní moci = lid

• konkrétní státní instituce, která suverenitu státu reprezentuje = zejména parlament

• navenek reprezentuje suverenitu hlava státu, popř. nejvyšší státní orgány pro mezinárodní styky

• vnější stránka suverenity se uplatňuje v podobě zásady svrchované rovnosti

• projevuje se zde ale konkurence států, některé se snaží získat větší autoritu, tzn. že se státní moc může dostávat do závislosti na jiných státech, případně uskupení států (díky vojenským, politickým, ideologickým, ekonomickým nebo taktickým činitelům)

• významnou úlohu při zachování vnější suverenity státu hraje mezinárodní právo (budováno na obyčejových a smluvních principech), prosazuje se na zásadách svrchované rovnosti, dobrovolnosti a reciprocity

• od závislosti nutno odlišit stav, kdy se stát svobodně rozhoduje o tom, že se stává součástí určitého vyššího (nadstátního) celku nebo uskupení států