Státověda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
→rámec ústavní a zákonné úpravy: rámec podrobován schopnosti se přizpůsobit – zejména v nadstátním prostředí je velký tlak na úpravu důležitých častí => orgány, které hlídají dodržování ústavnosti, kontrolují, zda rozhodnutí nadstátních orgánů není v rozporu
→ přehlednost a dostupnost práva: fenomén, který je zdánlivě dobře řešitelný prostřednictvím elektronizace x v současné době se předpisy často mění
12. Společenské vztahy a jejich institucionalizace, vznik institucí a jejich členění
- některé vztahy se neosvědčují, některé ano – u těch, které se osvědčují, máme zájem na tom, aby se opakovaly => vztahy se relativně stabilizují
důsledky relativně stabilizujících se vztahů:
• očekávání – nastane určité chování
a) vytváření pravidel chování – z pravidel se stávají normy
b) při nedodržení norem => sankce
• formalizace – relativně stabilizované vztahy se prostřednictvím norem a sankcí formalizují
=> dochází k institucionalizaci => k vzniku subjektů – institucí
instituce
- vznik ex post – jako důsledek relativní stabilizace
- vznik ante – chtěná, účelová institucionalizace, vzniká na základě představy toho, kdo tvoří normy
→ veřejné
→ soukromé
→ veřejné instituce
- zaměřené navenek – nezabývají se sami sebou, ale hlavní smysl je ovlivňovat okolí
- vstupují do společenských vztahů v podobě regulace (instituce působí tak, aby něco regulovaly, aby udržovaly určitý stav)
- disponují mocí, tj. možností (povinností) postupovat mocensky – moc ale nemusí použít (v ideálním případě regulují, aniž by museli moc použít)
veřejné instituce – veřejnoprávní korporace
A) stát
B) veřejnoprávní korporace v užším slova smyslu (korporace – {stát})
korporace = pospolitost, společenství, jehož členové sdílejí zájmy a hodnoty, které mají integrační potenciál – jsou to právě ty zájmy a hodnoty, které je spojují
korporace (dělení z různých hledisek)
a) územní
b) profesně zájmové – např. Česká advokátní komora
c) kulturně duchovní – např. akademická obec MU, církev
- stát decentralizuje část své moci a poskytuje korporacím v užším slova smyslu moc
- stát jako nositel imperia uznává, že na území působí další subjekty jako nositelé moci (subjektům poskytuje pouze relativní autonomii, ne absolutní autonomii)
=> veřejné instituce – stát + samospráva
- u samosprávy dán rozsah a obsah činnosti subsidiaritou – schopnost plnit veřejné funkce z vlastních zdrojů
→ soukromé instituce
- zaměřené dovnitř – na rozdíl od veřejných preferují svoje zájmy (př. obchodní společnosti)
- okolí neignorují – jehož prostřednictvím a v něm naplňují svoje cíle
- nedisponují mocí ve výše uvedeném smyslu x to neznamená, že nemají vliv
13. Stát jako instituce a jeho specifika