Státověda

8. Liberální stát. Industriální společnost a stát

Liberální stát

- oddělení společnosti a státu na základě historická zkušenost – společnost „není majetkem státu“ – vliv VFR,

svoboda, formální rovnost – zákon

• stát ústavní, právní – zakotvení základních principů do ústavy

• stát minimální, „noční hlídač“, stát elit – volební právo není všeobecná, vládnoucí složka je volena elitou

minimální – stát je oddělen od společnosti, jde o stát zdrženlivý – koná jen to, co je nutné =>

„noční hlídač“ – pouze zajišťuje několik oblastí, které musí důkladně vykonávat

„stát elit“ – ač je státem ústavním a právním, není státem demokratickým – na ustavní moci se nepodílí všichni (právo volební není všeobecné)

Industriální společnost a stát (19. st.)

- začíná se formovat v průběhu 19. st; konec: ½ 70. let x neskončil, trvá stále

= stát společnosti, která se rozvíjí v oblasti průmyslu

- moderní společnost je společnost otevřená (společnost vytvářející příležitosti => v otevírající se společnosti se současně projevuje ta stránka věci, že struktura není monolitní, ale rozvrstvená => pluralitní společnost

- otevřená společnost přináší nejen pozitiva, ale i jisté problémy, jak zajistit rovnost příležitostí (ještě nebyl stát demokratický) => objevují se různé myšlenkové směry

→ Jeremy Bentham (1748-1832)

– utilitarismus „největší štěstí pro co největší počet lidí“

- reprezentativní demokracie – zastupitelská dem => už nejde o vládu elit

- organizace státu – podoba moderního státu

→ John Stuart Mill (1806-1873)

- posílení samosprávy také v oblasti výrobní participace: všeobecná participace a pokroková vláda x vliv intelektuální a morální elity => zdůrazňuje družstevní myšlenku jako způsob řešení problémů pluralitní společnosti

- svoboda (x tyranie veřejného mínění)

industriální stát je nejen ústavní a právní, ale i demokratický → 19. století je stoletím boje za volební právo, za rozšiřování dalších práv – rodí se postupně demokratické prostředí

9. Industriální stát a jeho vývoj

stát sociální – počátky politiky

→ Benjamin Disraeli - volební právo pro dělníky v průmyslových městech, právo na stávku

→ Otto von Bismarck – pojištění

fáze industriálního státu:

koncepce státu blahobytu (welfare state)

- USA: období strukturálních reforem

→ F. D. Roosevelt: politika New Deal (nový úděl) – má reflektovat období končící velké krize, přináší reflexi myšlenek ekonoma Keynese – má rozšířit pravomoci státu při boji s ekonomickými problémy

- stát se má začít zabývat podporou hospodářství, která je zaměřena na určité oblasti (interpretováno taky tak, že se jedná o přípravu na sv.v.)

- William Temple – pojem „welfare state“