Státověda

1. Stát a studium jeho povahy; ontologické a gnoseologické hledisko

Stát a studium jeho povahy

- stát je univerzální instituce, která má politicko-právní charakter

- pro poznání státu je podstatná jeho: povaha, organizace, činnost a úloha

Povaha - stát (moderní stát) je charakterizován tím, že je ústavní, právní, demokratický, daňový a sociální

→ stát se takto vyvíjel

- nutné je poznat, jak vše funguje

- moderní stát komunikuje se společností prostřednictvím práva

Úloha - moderní stát je státem společnosti, tzn., že společnost stát vytváří pro sebe, ne pro jednotlivce nebo pro skupinu; stát má sloužit společnosti, ne společnost státu

- stát má zprostředkující úlohu – má mít ke všem stejně daleko a stejně blízko (aby nedocházelo k diskriminaci) stát má pečovat o rovnováhu ve společnosti

Nazírání na stát:

→ ontologické hledisko

→ gnoseologické hledisko

Ontologické hledisko

- co je obvykle spojováno se státem a názory, k čemu stát slouží

- jedinec zjišťuje během života, aniž by studoval státoprávní problematiku

Stát se musí nutně skládat z:

→ území

→ obyvatelstva (lidu) jej obývajícího

→ z určité organizace tohoto obyvatelstva, která slouží výkonu státní moci

} tzv. tříprvková definice státu – německý profesor Jellinek charakterizoval stát pomocí těchto znaků

→ území – určitá část zemského povrchu, na které se uplatňuje svrchovanost moci vůči jinému státu

→ státní obyvatelstvo

→ státní moc: určitými postupy je institucionalizována, stát by ji měl používat, až vyčerpá další možnosti svého působení

→ státní aparát – subjekty, které působí ve jménu státu, rozhodují o právech fyzických a právnických osob; (soudy, ministerstva, obecní a krajské úřady)

→ právní řád

→ stát jako subjekt práva

a) veřejné právo: stát reguluje společenské vztahy, je v nadřazeném postavení, rozhoduje

b) soukromé právo: stát je jeden ze subjektů, je srovnatelný s jinými subjekty

→ specificky organizovaná společenská skupina: stát má zajistit legalitu (respektování zákonnosti) a legitimitu

metaforické charakteristiky státu

• o povaze státu také vypovídají různá metaforická vyjádření

a) organistická teorie státu: přirovnávání státu k lidskému organismu – jeden z nejvyšších státních orgánů byl obvykle považován za hlavu státu, území státu za tělo státu apod.

b) mechanistická koncepce: stát je stroj (spojení jednotlivých částí) – odrazem této koncepce je často užívané spojení státní mechanismus (organizace skládající se z částí a ze vztahů mezi nimi)

c) instrumentální pojetí státu: otázka subjektu, který disponuje nástrojem moci