Státověda

- na stát můžeme nazírat i jako na svazek nižších federativních a kooperativních consociationes =>

/když hovořil o „úplné konfederaci“, myslel dnešní federaci … „neúplné konfederaci“… dnešní konfederaci/

stát je svazek nižších…“ – pojem federace není spojován jen se státem, ale i s nižšími jednotkami

federalismus znamená, že v nějaké soustavě jsou subjekty, které mají určitou relativní autonomii ve vztahu k nadřízenému orgánu

→ Hugo Grotius(1583 - 1645)

O svobodném moři, O právu války a míru

stát = přirozený svazek lidí (jednotlivec povolán ke společenskému životu – appetitus societas)

=> společenost je soubor jednotlivců, které se spojují, dáno tím, že jednotlivec používá rozum, má přirozenou tendenci se sdružovat

-„ius naturale est dictatum rectae rationis“ – přirozené právo je diktátem zdravého rozumu

- s přirozeným právem spojuje 4 axiomy, platné dodnes:

- každý má respektovat vlastnictví

- smlouvy mají být dodržovány (slovo má být dodržováno) => týká se i mezinárodního prostředí

- každé porušení práva má být sankcionováno

- považuje spol. smlouvu za historický fakt, který spočívá v tom, že lidé jsou podřízeni panovnické moci

- lid – přenos suverenity na panovníka => v okamžiku, kdy předají panovníkovi moc, aby spravoval věci veřejné, se vzdávají i práva kontroly, případně odejmutí moci (nulová kontrola panovníka)

Smlouva o vládě (15., 16. st.)

- důsledek společenského vývoje – tj. dynamika společenského vývoje, změny v oblasti společenských vztahů

- projevují se myšlenky o smlouvách s panskou mocí

- panovník má zajistit mír v obci

- stále představa o tom, že moc panovníka musí být absolutní, suverénní; přirozená svoboda jednotlivce podřízena moci panovníka (jako u Grotia)

• Jean Bodin

• Thomas Hobbes

Učení o smlouvě o vládě (15., 16. stol.) – učení o státní suverenitě

→ Jean Bodin

Šest knih o státě

- každý jednotlivec nadán právy (na život, svobodu, vlastnictví) – toto musí absolutní moc respektovat (základy ‚základních práv‘)

- aby mohl panovník zajistit mír v obci, jeho moc musí být trvalá, suverénní a absolutní => k zajištění obecného blaha (panovník by neměl být jediným, kdo by vymýšlel, jak má obecné blaho vypadat => měl by konzultovat s pospolitostmi ve společnosti; akademická obec – vhodná ke konzultaci x neodvolatelné, končené slovo má panovník)

- panovník musí garantovat spravedlnost, aby byl v obci mír

=> odlišuje absolutní moc (k zajištění pořádku a moci) a zvůle (nejde jen o zájmy panovníka)

- společnost předává svoji moc suverénovi (panovníkovi) a ten prostřednictvím takto získané absolutní moci zajišťuje bezpečnost ve společnosti

- stát je nadán suverénní mocí a ve vztahu k danému území by neměl mít žádnou jinou kontrolující moc