Státověda

- ND přináší i novou daňovou politiku

-stát je aktivní: podpora zaměstnanosti, podpora veřejně prospěšných činností, podpora terciálního sektoru

- jakási forma, která volně navazovala na politiku Roosevelta:tzv. big society prezidenta Johnsona

=> otázka vytváření příležitostí pro rasové menšiny

koncept sociálně právního státu

- koncept, který se završuje obdobím po 2. sv.v., zatímco v USA je koncept welfare state, v kontinentální Evropě sociálně právní stát (Sozialrechtstaat)

- zásahy státu do ekonomiky:

a) vlastnické – znárodnění, zestátnění hlavně v oblasti těžkého průmyslu, finančnictví, bankovnictví

b) institucionální – v poválečném období nestačila politika válečných kabinetů => změna, zvětšil se počet státních orgánů

c) procesní – plánovací funkce; finanční politika, státní rozpočet a jeho funkce (stát měl nakládat s prostředky s určitou představou – výrazná přerozdělovací funkce)

→ politiky státu spojované s myšlenkami soc-práv. státu:

- proexportní – využívá prostředky k podpoře exportu

- rozvoj infrastruktury

- vzdělávací

- kulturní

- sociální oblast – právní nárok: zákon upravuje nároky FO na poskytování sociálních dávek

Ludwig Erdhard – německý křesťansko sociální ekonom (výborný), spolkový kancléř (špatný), „otec německého hospodářského zázraku“

Problémy a jejich příčiny

přelom 60. a 70. let (v některých státech se objevovaly později, v některých jen v malé míře => zobecnění)

• finanční – proexportní, sociální politiky jsou finančně náročné => daně + fenomén úniku kapitálu

(vysoká míra zdanění => kapitál se investuje ne ve státě, ale jinde)

- důsledky daňové politiky => nedostatek finančních prostředků)

- důsledky náročné státní politiky

- vysoké náklady státu (jedním ze znaků byla institucionalizace – vznikaly nové orgány)

• hospodářské – skokové zvýšení cen energetických zdrojů sociálně právní stát reagoval zvýšenou dotační politikou

• ekologické – hnutí na ochranu životního prostředí – podpora zelené politiky

• společenské – problémy, které spočívají s ukotvením jedinců ve společnosti – tzv. období dvoutřetinové společnosti (2/3 společnosti vyvářejí zdroje, 1/3 je spíše jen využívá)

10. Postindustriální stát a další vývoj

- v USA a Velké Británii na přelomu 80. a 90. let

učení o neoliberalismu (2/2. 70. let)

→ Robert Nozick: je nutné zabezpečit vlastnické právo a svobodu nakládání s majetkem

→ James Buchanan: stát by se neměl vůbec plést do otázek vlastnictví, jen ochrana vlastnického práva

dvě období státu: ústavní (společnost se dohodne na počátečním vybavení statky, postústavní (stát musí zajistit ochranu statků

ortodoxní aplikace liberalismu 19. stol. na podmínky 20. stol. by byla nemožná (z politického hlediska)