Vypracované otázky

Saint – Laguevův systém

• dělí se řadou čísel 1,3,5 atd., používá se u nás v obecních volbách

• matematicky je prokázána neutralita vůči malým i velkým stranám, stejně jako jejich sdružování do koalic

Vyrovnávací metoda

• nezačíná se dělit číslem 1, ale až 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších stran k prvému mandátu

Dánský systém

• dělí se čísly 1,4,7,10 atd., což do určité míry zvýhodňuje menší strany

Poloproporcionální volební techniky

• většinové volební techniky mohou také produkovat proporcionální volební výsledky a přispívat k zastoupení menšiny, za podmínky, že probíhají ve vícemandátových volebních obvodech

• mohou vznikat několika způsoby

Limitované hlasování

• volič nemá tolik hlasů, kolik se volí poslanců

• většině je ztíženo prosadit plný počet svých kandidátů

Kumulované hlasování

• volič sice má tolik hlasů, kolik se volí poslanců a navíc může dát jednomu kandidátovi více (až 3) hlasů

• menšině je ulehčeno se prosadit

Jednojmenné přenosné hlasování /irský systém/

• nachází se na rozhranní poloproporcionálních modifikací a technik poměrného zastoupení

• používá se v obvodech, kde se volí nejméně tři poslanci a kde ke zvolení není přirozeně třeba absolutní většiny, ale dosažení stanovené volební kvóty

• podstatou je možnost voliče sestavit pořadí kandidátů podle vlastní preference, přičemž tyto preference lze při zjišťování výsledků přenášet v případě potřeby z kandidáta (1.) na kandidáta (2.resp.3.)

47. Formy přímé demokracie

Původní formy přímé demokracie

• původem je přímá demokracie formou rozhodování ve starořecké polis

• tato tradice výrazně ovlivnila demokratické teorie 18.století (zj.Rousseau – podle něj se svrchovaná moc nedá zastupovat)

• v 17. a 18.století se v Nové Anglii konaly tzv. town-meetings (městská shromáždění), na kterých se ročně setkávali obyvatelé obcí, aby rozhodovali o zásadních obecních záležitostech (výše daní, rozpočet

• stejný význam mají dodnes zachovaná shromáždění v pěti malých kantonech ve Švýcarsku

• nutnost ale řešit věci častěji než jedenkrát za rok, ne všechny věci mohou řešit laikové

• v současnosti se uvažuje o tzv. televizní demokracii (televize by umožnila jakési shromáždění a propojení domácností)

Referendum

• jeho vývoj sahá až do středověku ve Švýcarsku, kde delegáti obcí vysílaní na shromáždění vyššího celku konzultovali body jeho programu a získané poznatky vnášely do jednání

• v celostátním měřítku bylo referenda použito až při schvalování ústavy ve Francii roku 1800

• vlastní procedura je v mnohém podobná volbám, ale je jednodušší tím, že odpadá stadium kandidování; zůstává ale vytváření institucí a zjišťování výsledků, sestavení seznamů občanů atd.

• první zákonodárné referendum proběhlo v roce 1831 v kantonu St.Gallen

• postupně se začalo referendum rozšiřovat i na další otázky, např.přistoupení k nadnárodním organizacím, o vystoupení z federace atd.

• rozdíl mezi referendem a plebiscitem je v tom, že v plebiscitu se zpravila jedná o vyslovení důvěry nebo nedůvěry nějaké osobě

• obligatorní referendum: je podmínkou platnosti nějakého aktu

• fakultativní referendum: koná se pouze na žádost určitého počtu občanů nebo rozhodne-li tak parlament

• referendum finanční: mají ho některé švýcarské kantony, řeší finanční otázky

• závazné referendum: váže jako každé jiné rozhodnutí státního orgánu či parlamentu

• konzultativní referendum: výsledek nemá závazný charakter a parlament je vázán názorem občanů jen politicky; slouží pouze k tomu, aby se občané mohli vyjádřit, popřípadě i legitimovat nějaký státní orgán k řešení závazné otázky

• referendum předběžné: koná se před tím, než má o věci rozhodnout příslušný orgán

• referendum následné: koná se až po určitém rozhodnutí a je závazné, někdy se označuje jako veto