Vypracované otázky

• tyto práva byly adresovány především občanům

• už se hovoří o právech občanů, popř. státních občanů

• jednalo se v podstatě o práva negativní a práva politická

Po první světové válce

• prosazování práv sociálních, kulturních a hospodářských

Po druhé světové válce

• vlivy mezinárodních společenství, např. OSN a Všeobecná deklarace lidských práv

• 1966 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech

• Americká úmluva o lidských právech, Evropská sociální charta atd.

• vytváří se mezinárodní standard lidských práv (a vytváření institucí k jejich ochraně)

53. Charakteristika základních práv a svobod

Jsou ústavně zaručené

• zaručení, že se jimi budou vázat všechny tři složky státní moci, že budou zakotveny i v jiném právním aktu (který má vyšší právní síly než zákon; např. při přejímání mezinárodních smluv)

• přirozenoprávní pojetí: člověk má i jiná práva než jsou zakotvena v ústavách a úmluvách, ty vychází z přirozené povahy lidské osoby; např. Peru, Guatemala

• pozitivistické pojetí: každé subjektivní právo předpokládá existenci nějakého práva objektivního; právo musí být nějak vytvořeno a právně zakotveno, chráněno

Vznikají přímo na základě ústavy nebo mezinárodní smlouvy s nelze s nimi právními úkony disponovat

• nevznikají z konkrétního právního vztahu na základě právního aktu nebo úkonu

• jsou trvalá závislosti na pobytu na území nebo státním občanství a mají stejný rozsah pro všechny subjekty

Mají povahu veřejného subjektivního práva

• vymezují vztah nikoli mezi jednotlivci či právnickými osobami, ale vztahy mezi jednotlivcem a státem (veřejnou mocí) navzájem

• stát je adresátem těchto práv a jedinec nositelem

• člověk těchto práv nabývá zpravidla narozením (některá i před, např. právo na dědění majetku) a pozbývá smrtí (někdy ne, např. ochrana dobrého jména a pověsti)

• nositelem může být i právnická osoba, ale to se vyskytuje jen v některých ústavách (SRN, Švýcarsko); popř.může být nositelem i stát, např. má právo na rovnost před soudem

• horizontální působení základních práv a svobod: tyto práva se mohou kombinovat s právy v soukromé sféře, např.zaměstnavatel může usilovat o omezení sdružování svých zaměstnanců, na druhou stranu nikdo není povinen do takového zaměstnání nastoupit

→ přímé: základní práva se přímo aplikují na vztahy subjektů

soukromého práva, např.smlouva může být prohlášena za

neplatnou, pokud odporuje nějakému základnímu právu

→ nepřímé: základní práva neslouží jako pravidlo chování, ale jako

prostředek k výkladu sporných otázek

Mají zvláštní obsah

• spočívá v zajištění autonomních prostorů jedince chráněných před zásahy veřejné moci, v možnosti jednotlivce účastnit se na správě veřejných záležitostí a v nárocích jedince podílet se na plnění ze strany státu

• tato kategorizace je spjata s G.Jellinkem, který rozlišil 4 stavy, ze kterých vyplývají jedinci nároky, které označuje jako subjektivní veřejná práva