Vypracované otázky

Pravomoc parlamentu

• základními formami činnosti jsou činnost zákonodárná a ústavodárná, vrcholné řízení a kontrola

• tyto činnosti parlament vykonává prostřednictvím aktů pravomocí, kterými je vydávání obecně závazných normativních aktů (zákony, ústava) a individuálních právních aktů (vyjádření nedůvěry vládě, volba hlavy státu atd.)

Působnost parlamentu

• pravomoc parlamentu může být uplatněna jen v rámci určitých společenských vztahů, má vždy rozsah daný subjekty, prostorem, časem a objekty těchto vztahů

• rozlišujeme osobní, časovou, prostorovou působnost a působnost věcnou, kterou lze členit na

→ ústavodárnou

→ zákonodárnou

→ organizační a kreační (ustavování státních funkcionářů)

→ iniciativně politickou (jednání o základních otázkách vnitřní a

zahraniční politiky, dávání směrnicí vládě)

→ kontrolní (kontrola ústavnosti a zákonnosti atd., pokud není

svěřena soudům)

→ soudní (v případě, že je mu svěřena pravomoc rozhodovat o

závažných přestupcích nejvyšších státních funkcionářů-

impeachment)

→ vnitřní (oblast parlamentní autonomie – jednací řád, vydání

poslanců k trestnímu stíhání, finance)

Organizační pravidla činnosti parlamentu

• časová pravidla činnosti: vymezují časový úsek, ve kterém může parlament realizovat své pravomoci a působnost – volební období (pro neprojednané a nedokončené otázky platí princip diskontinuity), období, kdy lze konat schůze parlamentu

• procedurální pravidla činnosti: určují postupy, kterými dochází parlament ke svým rozhodnutím a obecná procedurální pravidla (svolávání schůzí, zahájení jednání, hlasování, zápisy atd., zvláštní procedurální pravidla (interpelace a otázky, zákonodárný proces, postupy při jednání o důvěře vládě atd.)

Právní status poslance

• viz otázka č. 58

¨

58. Právní status poslance

• promítá se v něm dvojí komplex otázek – charakter mandátu a charakter sboru, jehož je členem

Charakter poslaneckého mandátu

• je dán jeho vznikem (volba, jmenování, dědičnost), obsahem, který vymezuje vzájemný vztah mezi poslancem a voliči (imperativní, volný a stranicky vázaný mandát) a zánikem (celá řada způsobů)

• právní status je dán souhrnem práv a povinností poslance

Práva poslance jako člena kolegiálního orgánu

• jsou založena na vzájemné rovnosti poslanců a předpokladem parlamentu jako orgánu, kde se rozhoduje po vzájemné poradě rovnoprávných reprezentantů voličů

• k právům poslance náleží

→ volební právo do orgánů parlamentu

→ práva spojená s vystupováním na půdě parlamentu (faktická

poznámka, pozměňovací návrhy atd.)

→ právo aktivní účasti na jednání orgánů, kde není členem

→ právo podávat skupinové návrhy

Práva poslance vůči orgánům mimo parlament

• tradiční poslanecká práva vůči orgánům výkonné moci