Vypracované otázky

62. Ústavně politický charakter a význam postavení hlavy státu v republice. Postavení hlavy státu v jednotlivých formách vlády

Ústavně politický charakter a význam postavení hlavy státu v republice

• postavení hlavy státu s sebou přináší i určité ústavně politické důsledky ve vztahu k jiným státům a mezinárodnímu prostředí, ke společnosti a k jiným státním orgánům i institucím

• tento charakter spočívá zejména v následujících typicky věcných a institucionálních charakteristikách a symbolických vyjádřeních

1. vyjádření

• hlava státu jako reprezentant státu, která zastupuje jednotu národa, vystupuje v postavení politického arbitra mezi vládou a parlamentem

• nejvýrazněji se tato funkce projevuje u italského prezidenta, hodně také u rakouského, symbolicky pak u prezidenta SRN

2. vyjádření

• jako reprezentant státu vystupuje hlava státu i v prezidentských formách vlády

• současně ale stojí v čele výkonné moci a nepůsobí tedy jako arbitr mezi zbývajícími mocemi

• nejvýrazněji se to projevuje u prezidenta USA

1. vyjádření

   • prezident francouzské V.republiky je nejen reprezentant státu, navíc ale vystupuje jako ručitel národní nezávislosti, územní celistvosti, zajišťovatel chodu veřejných orgánů a kontinuity

   • požadavek silné politické a osobnostní individuality v čele státu

2. vyjádření

   • ve Švýcarsku se jedná o formálního reprezentanta státu s výrazně ceremoniálními rysy

   • prezident připravuje a předsedá zasedání vlády, která disponuje rozsáhlými pravomocemi

Postavení hlavy státu v jednotlivých formách vlády

• můžeme hovořit o míře vládnutí hlavy státu s přihlédnutím ke konkrétní formě vlády a tedy ke vztahům mezi nejvyššími státními orgány

Prezidentská forma vlády

• nejvýraznější a nejzřetelnější postavení prezidenta jako hlavy státu

• např. v USA lze hlavu státu považovat za ústřední politickou osobnost, která nepanuje, ale vládne

• prezident řídí zahraniční politiku

• je hlavou vády, kterou jmenuje a odvolává (se souhlasem senátu), řídí její funkci, využívá její poradní funkce

• Kongresu podává zprávu o stavu Unie, za mimořádných okolností svolává obě sněmovny, disponuje suspenzivním vetem, vydává akty výkonné moci (kterými realizuje zákony Kongresu)

• na radu a se souhlasem senátorů jmenuje mimo jiné soudce Nejvyššího soudu

Neoprezidentský systém

• hlava státu fakticky řídí výkonnou moc (zejména předsednictvím ministerské rady)

• disponuje posíleným postavením arbitra ve sporech vlády s parlamentem, může rozpustit Národní shromáždění

• v rámci vyhlášení zákonů může navrhnout nové projednávání celého nebo části zákona

• při stavu vážného a bezprostředního ohrožení republiky a jejich institucí disponuje mimořádnými pravomocemi

Parlamentní forma vlády

• postavení hlavy státu je formálně slabší

• jsou zde určité rozdíly (viz 1.vyjádření)

• prezident může rozpouštět parlament (často vyžaduje kontrasignaci premiéra)

• má suspenzivní veto vůči návrhům zákona

• požadavek kontrasignace rozhodnutí prezidenta ze strany vlády, resp.ministrů

• parlamentní souhlas s jmenovanou vládou