Vypracované otázky

→ monokratický typ: v čele stojí jedna osoba (nejčastěji ministr

nebo státní tajemník), jejíž pozice vyplývá z ústavní

charakteristiky a jejími zástupci jsou zpravidla státní sekretáři,

podsekretáři nebo náměstci

→ kolektivní typ: v čele je nejčastěji předseda (plní jen

organizační, řídící a reprezentativní funkce), podmínkou

legitimity a platnosti rozhodování je usnesení kolektivního grémia

• základní otázky organizace a řízení bývají popsány ve statutu představujícím jeho výchozí vnitroorganizační normu

Působnosti a pravomoci

• vyplývají zpravidla z ústavně koncipované charakteristiky jako orgánů působících v odborných (specializovaných) oblastech (resortech)státní správy

• koncepční působení a rozhodování v rámci resortu

→ formulování, realizace a odpovědnost za resortní politiku

→ její analýza, vyhodnocování a kontrola

→ příprava a návrhy příslušné právní úpravy

→ vydávání odvozených obecně závazných právních předpisů

→ vztahy a spolupráce s ostatními ústředními orgány

→ působení v oblasti mezistátních, mezinárodních a případně

nadstátních stycích a realizace důsledků z nich plynoucích

• řídící a organizující působení při výkonu státní správy směřující vůči jim podřízeným územním orgánům státní správy, případně vůči orgánům místní samosprávy

• správně procesní postavení, kdy ústřední orgán vystupuje podle právní úpravy v jednotlivých zemích (buď jako prvo nebo jako druhoinstanční orgán)

→ územní: ústřední orgán pro správu určitého území, zámořských

území atd.

→ osobní: týkají se jen určité skupiny osob (uprchlíků, atd.)

→ časovou stránku: ústřední orgán, u něhož je splnění nebo

zajištění určitého úkolu podmínkou ukončení jeho činnosti

Typy rozhodnutí

• akta rozhodnutí: interní normativní instrukce, individuální služební pokyny atd. jejichž prostřednictvím je řízena a organizována

→ činnost samotného orgánu

→ činnost a výkon státní správy

• rozhodnutí v užším slova smyslu týkající se různých konkrétních závěrů a návrhů orgánů

• vyhlášek jako odvozených obecně závazných právních předpisů

• rozhodnutí ve správním procesu nezávislé na tom, zda jde o prvoinstanční nebo druhoinstanční

68. Územní orgány státní správy

• zpravidla nejpočetnější skupina orgánů ve státě

• je to projev organizačního pojetí státní správy, zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým administrativně nebo jinak vymezovaným částem území státu

Místní orgány státní správy

• obvykle sledují administrativně teritoriální uspořádání státu, tj. jejich působnost se vztahuje vůči okresu, kraji, okrsku, provincii, departementu, regionu

• vůči příslušným územím mají zpravidla obecnou působnost, tj. zajišťují výkon státní správy ve více oblastech, obvykle ale ne ve všech

• nejčastěji podoba okresních úřadů (přednosta), orgánů prefekta v departementu (Francie), vládního komisaře v oblasti i prefekta v provincii (Itálie), zemského rady a vládního přednosty (SRN)