Vypracované otázky

• jejich podoba a obsah závisí na povaze soudního řízení (trestněprávní, civilněprávní)

• v případě kolegiálního soudního rozhodování vznikají problémy jako u každého sboru, zpravidla platí princip většiny, popř. princip jednomyslnost

• problémy nastávají především při publikaci odchylného stanoviska, není totiž ujasněné, zda je veřejnosti lepší prezentovat jednomyslnost nebo ji popravdě seznámit s rozpory uvnitř soudů

• značný význam má také odůvodnění rozsudku, které má často význam pro další praktické rozhodování soudů nižších instancí

• pravidlem je také tajnost hlasování, rozsudek se ale vyhlašuje veřejně

• účast lidu (laiků) na výkonu soudnictví se projevuje např. při volbě soudců, existenci poroty, přísedících z řad laiků atd.

• zásada veřejnosti, která má zajistit kontrolu nad výkonem soudnictví a určuje i postup procesu

• zásada ústnosti a bezprostřednosti, kdy je proces veden na základě důkazů prováděných před soudem nebo konstatovaným ze spisu

• princip volného hodnocení důkazů znamená rozhodování dle vlastního uvážení

• princip legality stanoví, že stíhat někoho pro trestný čin lze jen ze zákonných důvodů a způsobem, které stanoví zákon

• právo na obhajobu znamená možnost hájit se sám, hájit se pomocí advokáta a také povinnost příslušného státního orgánu poučit obviněného o jeho právech

• právo na spravedlivý proces má zajistit oběma stranám stejné šance a vyjadřuje také rovnost účastníků soudního řízení

72. Ústavní soudnictví. Správní soudnictví

Ústavní soudnictví

• pro vznik ústavně právní pravomoci vznikají podmínky až přijetím psaných ústav (USA 1787)

Všeobecné ústavní soudnictví

• rozhodování o ústavnosti zákonů má každý soud (obecnost)

• může tak učinit jen v rámci řešení konkrétního sporu

• soudy zákony neruší, ale na základě svého závěru je buď použijí nebo nepoužijí s tím, že je nebudou aplikovat ani příště

Specializované ústavní soudnictví

• ústavní pravomoc nemá každý soud, ale jen soud(y) specializované

• pokud je ve státě jen jeden soud tohoto typu, hovoří se o koncentrovaném ústavním soudnictví

• abstraktivní kontrola ústavnosti právních předpisů, tyto soudy hodnotí ústavnost (buď následovně nebo preventivně)

• konkrétní kontrola ústavnosti právních předpisů (zpravidla na návrh nějakého soudu)

• kompetenční spory mezi ústředními orgány státu

• spory ve federaci mezi federací a členskými státy a mezi členskými státy navzájem

• ústavní stížnosti (možnost obrátit se na soud při porušení mých základních práv)

• rozhodování o ústavnosti politických stran

• rozhodování o volebních věcech

• zbavení základních práv u jednotlivých občanů, kteří porušili své ústavní povinnosti nebo ústavní řád

• souzení nejvyšších státních funkcionářů za porušení jejich ústavních povinností