Vypracované otázky

74. Ombudsman a jiné prostředky ochrany práva

Ombudsman

• kořeny sahají až do starověku

• jde o samostatný státní orgán oddělený od správy a soudnictví

• je těsně spjat s parlamentem, který jej volí a z jeho pověření vykonává své funkce, je volen na určité funkční období, lze jej obtížně odvolat

• jeho funkce spočívají v přijímání stížností občanů na jednání orgánů státní správy a v podnikání kroků k nápravě, sám však rozhodovat nemůže, může pouze zasáhnout ve prospěch občana

• je snadno dostupný pro občana, je to rychlé a neformální jednání

• organizace se liší v jednotlivých státek tak, že nejde jen o monokratický orgán, může být i kolegiální, může v jeho rámci působit více ombudsmanů nebo může působit více samostatných ombudsmanů pro jednotlivé úseky státní správy

• jednání může zahájit na žádost stěžovatele, parlamentu nebo z úřední povinnosti

Advokacie

• advokát není nositelem veřejné moci,, povolání není veřejnou funkcí

• realizace práva na obhajobu v trestním řízení (právo nahlížet do spisů, být přítomen jednotlivým úkonům při vyšetřování, stanovení požadavku obhajoby ex offo)

• speciální zákon upravuje jejich postavení a činnost

• komora advokátů: stát jí svěřuje některá oprávnění orgánu veřejné moci ve vztahu ke kontrole výkonu advokacie

• ve střední Evropě je obvyklý jednotný status advokátů, zatímco např. v Itálii, Francii a hlavně ve Velké Británii existují stupně dva (solicitoři a baristeři)

Notářství

• patří k nejstarším právnickým profesím

• výhradní činnosti: sepisují veřejné listiny o právních úkonech, provádí osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímají listiny a jiné věci do úschovy

• konkurující činnosti: konkurence s advokátní činností (poskytování právních porad atd.), s činností státní správy (ověřování listin), výjimečně se soudy (ověřování listin)

• notariát není vždy státní orgánem, jejich postavení bývá upraveno speciálním zákonem

• od advokacie se liší zejména jmenováním do funkce státním orgánem, používáním státního znaku a složením slibu

75. Územní organizace moderního státu a její formy. Státní zřízení

• viz otázky 76 - 81

76. Pojem federalismu a jeho historický vývoj. Současné pojetí federalismu a jeho formy

Pojem federalismu a jeho historický vývoj

• slovo federalismus má svůj původ v latinském foedus (smlouva, dohoda; ale jen o sdružení, o integraci více jednotek do určitého celku)

• nemusí se jednat jen o územní, ale i politický subjekt, zájmové sdružení, církev, atd.

• nejčastěji je tento pojem spojován s územní unií v podobě federace jako zvláštní formy státního zřízení (to byl původní význam, u Římanů znamenalo smlouvu o spojení se státy či kmeny, které zůstaly svobodné nebo se dostával pod římské impérium)

• ale už dříve se vytvářely spolky v antickém Řecku, které se bránily nájezdům Barbarů (označovaly se jako symnachie)

• sympolitea: organizačně vyvinutější forma spolku se společnými úřady a shromážděním

• J.Althusius: považován za otce federalismu, představa o budoucí společnosti budované na federativním svazku (consociatio),tzn. vesnice je federací rodin atd.

• Ch.L.Montesquieu: význam federace je ve spojení předností silné monarchie (obranyscopnost) a malých jednotek (uplatňování demokracie); takový svazek nebude zničen jako malá republika

• praktická realizace až koncem 18.století se vznikem USA – první ucelená koncepce federalismu (silná federace oproti slabé a nefunkční konfederaci)