Vypracované otázky

Struktura vlády

• její uspořádání a vzájemné vztahy utvářející se uvnitř vlády

• vláda v širším a v užším smyslu: typické pro GB, počet členů vlády v širším smyslu je 50-80 (premiér, ministři, parlamentní a státní sekretáři atd.), oproti tomu kabinet má 16 – 24 členů (nezahrnuje ani všechny ministry)

• kabinetní rada: plní typické vládní a pracovní funkce, z toho je vyčleněna ministerská rada (5 nejdůležitějších ministrů a premiér), typické pro Francii

• vláda podřízená hlavě státu + výkonný úřad prezidenta

• úřad spolkového kancléře: v čele stojí státní sekretář podřízený spolkovému kancléři

65. Působnost, pravomoc a formy rozhodování vlády moderního státu

Působnost

• stanovování cílů základní linie státní politiky (vychází z vládního programu)

• koordinování: dochází k reitegrování cílů a problémů, zpravidla se týká slaďování rozhodnutí, výkonu správy atd., často spojeno s předsedou vlády

• informování a komunikace uvnitř i vně vlády, komunikace s parlamentem (interpelace, podklady atd.), se soudními orgány a dalšími orgány ochrany práva; informační povinnost se týká i občanů (právo na informace)

• kontrolní a dozorová: autokontrolní mechanismy, ale i působení vůči ostatním orgánům státní správy a dalším institucím a zařízením, které jsou jí podřízené; vláda je odpovědna za objektivní, kvalitní a rychlý výkon státní správy

• rozhodovací a nařizovací oprávnění přijímat rozhodnutí a vydávat právní akty vlády

• reprezentační: zahraniční návštěvy, sjednávání smluv, účast v mezinárodních organizacích, účast na zasedáních ostatních státních orgánů, veřejných i soukromých organizací

Formy rozhodování vlády

• vlády rozhodují kolektivně, výsledkem je usnesení, který má typově zpravidla charakter

→ usnesení v užším smyslu

→ akty řízení vlády, ministerstev a ostatních orgánů a

institucí, jímž jsou určeny

→ rozhodnutí o různých konkrétních závěrech a návrzích vlády

→ nařízení, dekretů a výnosů: je to projev nařizovací pravomoci;

podzákonný charakter (vydávány na základě a provádění zákonů)

• delegované zákonodárství: oprávněné nejvyšších vládně výkonných orgánů vydávat na základě a v mezích zákona normy s mocí zákona

66. Východiska, přehled a charakteristika základních organizačních zásad veřejné a státní správy

Pojmová a organizační východiska

Veřejná správa

• v organizačním pojetí zahrnuje

→ státní orgány veřejné správy, tj. vládní orgány a ostatní orgány

státní správy

→ veřejnoprávní korporace a jejich orgány: relativní autonomie při

působení v oblasti výkonu veřejné správy

• společným znakem obou druhů orgánů je výkon veřejné moci v podobě správy veřejných záležitostí

Státní správa

• nezávislost a vázanost mocí v podmínkách moderního státu, ale i struktura vztahů mezi orgány jsou projevem určitých zásad organizace, tzn. zásady koordinace, subordinace, koncentrace, dekoncentrace, míra centralizace a decentralizace rozhodovacích pravomocí, uplatňování rezortní a územní zásady