Vypracované otázky

→ právo na informaci (požadovat podklady a vysvětlení např. od

členů vlády)

→ právo na intervenci (právo na přijetí, upozorňovat na porušení

zákonnosti, pracovní kázně atd.

→ právo interpelovat a klást otázky vládě a jejím členům ve věcech

jejich působnosti, někdy se jedná i o jiné funkcionáře

Právo vytvářet poslanecká sdružení

• osamocený poslanec nemá šanci na prosazení nějakého návrhu, je lepší kolektiv, někdy se poslanci sdružují z hledisek regionálních

• takové skupiny mají jednacími řády určená práva

• nejvýznamnější jsou parlamentní frakce a poslanecké kluby, což jsou sdružení poslanců zvolených na určité kandidátní listině nebo hlásících se k určitému politickému směru

• zpravidla je stanoven minimální počet poslanců, kteří mohou klub či frakci vytvořit

• kluby mají často nárok na finanční a materiální podporu od státu

• další formou mohou být skupiny Meziparlamentní unie, pokud je daný parlament jejím členem

Právo poslanecké imunity

• imunita procesní: poslance nelze trestně ani kárně stíhat v době výkonu mandátu bez souhlasu sněmovny

• imunita materiální: zajišťuje svobodu vystupování poslanců, nelze je stíhat pro hlasování, za výroky jen disciplinárně, nelze je stíhat kázeňsky, ani v přestupkovém řízení, zpravidla se označuje jako idemita

• další imunitní oprávnění: právo odepřít svědectví, úkony podle trestního řádu v budově parlamentu jen se souhlasem jeho předsedy atd.

Právo na materiální zabezpečení činnosti poslanců

• nejdříve hradili náklady delegáta ti, kdo jej vyslali, později si je hradili oni sami poslancem se mohl stát jen občan s určitým vlastnictvím), od 19.století se postupně začalo prosazovat, aby byli poslanci placeni (čelilo se tak např.korumpování poslanců, funkci mohli zastávat i nemajetní)

• v současnosti existuje právo na plat a další odměny a právo na bezplatné používání hromadných dopravních prostředků a využívání státních služeb (dopisy, telefony)

Povinnosti poslance

• povinnost účastnit se jednání sněmovny a jiného orgánu, do kterého byl zvolen, neúčast musí být omluvena

• povinnosti podle procedurálních pravidel (mluvit k věci, zachovávat pořádek)

59. Základní otázky tvorby práva

• v právním státě je třeba k tvorbě obecně závazných pravidel chování subjektů společenských vztahů legitimace (vzešlé ze svobodných voleb na základě konkurence)

• nositel svrchovanosti může přijímat právní normy sám (přímá demokracie) nebo to činí jím ve volbách ustavený zákonodárný orgán

• státověda mimo jiné zkoumá, jaké možnosti má zákonodárce při stanovení obsahu zákona (existuje celá řada názorů, z nich dva jsou krajní)

→ zákonem může být vše, co se za zákon prohlásí (Ulpianus, nově u

deformovaných marxistických teorií)

→ právo se nalézá podle principů, které nezávisí na zákonodárci