Vypracované otázky

Direktoriální forma vlády

• viz 4.vyjádření

63. Charakteristika státní exekutivy. Vládní a ostatní výkonné orgány moderního státu

• za exekutivní orgány jsou považovány orgány vládního typu, výkonné orgány (státně správní) a zpravidla i hlava státu

Dělení

• orgány vystupující v úloze nejvyššího subjektu výkonné moci, který má ústavní a politickou odpovědnost za realizaci této moci

→ nepodléhají služebním příkazům jiného orgánu

→ jsou to nejvyšší výkonné orgány

→ vláda (v parlamentních systémech), hlava státu

• územní orgány státní správy

• specializované orgány, v jejichž čele stojí zpravidla ústavně odpovědný vedoucí (ministr), který je členem vlády

→ ministerstva, ústřední orgány státní správy (mají oprávnění a

povinnost řídit jim podřízené orgány státní správy)

• souhrn těchto vládních a ostatních výkonných orgánů státu tvoří část orgánů veřejné správy, mezi něž také náleží orgány místní samosprávy a zájmové samosprávy (orgány veřejnoprávních korporací)

64. Vláda – způsob vzniku, její koncepce, složení a struktura

Vláda

• náleží mezi kolegiální nejvyšší státní orgány

• v parlamentní formě vlády má charakter nejvyššího výkonného orgánu včetně rozhodovacích pravomocí, v prezidentských formách plní spíš funkci poradní, pracovní a výkonnou vůči hlavě státu

Způsob vzniku (ustavování jednotlivých členů)

• projevují se rysy té které formy vlády, historické zkušenosti, politické zvyklosti a právní úprava

• jmenovací princip

→ v absolutistické monarchii jmenování panovníkem

→ v konstituční monarchii akceptuje panovník politicky vytvořenou

většinu v parlamentu nutnou pro vyjádření důvěře vládě

→ v prezidentské republice jmenování prezidentem se souhlasem

2/3 přítomných senátorů

→ v parlamentní republice jmenování prezidentem (nejdřív premiér,

ten pak vybere ostatní)

• volební princip

→ např. v SRN volba spolkového kancléře Spolkovým sněmem

→ ve Švýcarsku je vláda přímo volena parlamentem

• proces vzniku je v parlamentních formách ukončen vyslovením důvěry ze strany parlamentu, pokud není vyslovena, vláda má povinnost podat demisi

• funkční období zpravidla koresponduje s funkčním obdobím parlamentu

Složení vlády

• za předsedu a členy vlády jsou vybírány a jmenovány (voleny) osoby, které splňují zejména předpoklady

→ politické: náleží do okruhu osob, které jsou akceptovány a

navrhovány pověřenou politickou stranou

→ státního občanství

→ neslučitelnosti s některými funkcemi a činnostmi

• koncepce, složení a struktura jsou nejvýrazněji ovlivněny nejen formou vlády, historickým vývojem, tradicemi, ale také úkoly a činnostmi, které vláda vykonává a zabezpečuje

Koncepční typy vlád

• vláda s rezortním systémem v čele s předsedou vlády: kombinace kolegiálního a monokratického principu, např. ČR, Itálie, Rakousko

• vláda v čele s prvním ministrem: silné postavení v čele vlády vyplývá z tradice a obyčejů, ze souběžné pozice vůdce v parlamentu a vůdce nejsilnější politické strany; této koncepci se podobá i kancléřský princip

• vládní výbor (direktorium): Švýcarsko (viz jednotlivé formy vlády)

• monokratická vláda: v prezidentské formě vlády, v dualistické nebo absolutistické monarchii, prezident je představitelem exekutivy