Vypracované otázky

Politické předpoklady

• předpokladem jeho existence je základní konsenzus ve společnosti, že právě takový typ vlády bude skutečně realizován

• volební právo a svobodné volby jsou předpokladem vzniku reprezentace lidu přítomného při hlasování o základních otázkách státu a společnosti prostřednictvím reprezentantů v parlamentu

• reprezentativní mandát: vzniká z možnosti integrace zástupců lidu při jednání v parlamentu, poslanec není vázán přímo pokyny svých voličů, ale je mu právně uloženo, aby mandát vykonával podle svého nejlepšího vědomí a svědomí

• imperativní mandát: charakteristický pro feudální státy, zástupce voličů je vázán instrukcemi, jak má postupovat a hlasovat

• pluralita politických, ekonomických, sociálních a jiných zájmů ve společnosti a s potřebou jejich reprezentace v politické rovině prostřednictvím politických stran

• existence parlamentních frakcí, poslaneckých klubů

• právo menšiny vystupovat jako legální opozice, která není jen trpěna, ale i uznávána

• princip vlády na čas

Organizační předpoklady

• těsně je spojena parlamentní většina a vláda, možnost spojení poslanecké funkce s funkcí člena vlády

• hlava státu je spíše symbolem státu. Zpravidla má možnost zasahovat jen v případě jinak neřešitelných rozporů vlády s parlamentem, má právo veta při schvalování zákonů

• nutnost kontrasignace: vláda odpovídá za akty hlavy státu tím, že její každý právní akt potřebuje k tomu, aby byl platný, podpis vlády nebo příslušného ministra

• autonomní působnost parlamentu: určuje pravidla svého jednání, rozhoduje o svých funkcionářích, jeho členové jsou chráněni imunitou, mají placený výkon funkce atd.

57. Základy právního postavení parlamentu

• parlament je obvykle chápán jako volený sbor zástupců lidu, který vykonává zákonodárnou moc ve státě, kryje se s pojmem zákonodárného orgánu či legislativy

• v parlamentní formě vlády má ale zvláštní postavení, které jej odlišuje např. od parlamentu v prezidentské formě vlády

• zde se hovoří v širším pojetí parlamentu jako orgánu v kterékoliv formě vlády

Právní status parlamentu

• zachycuje jeho znaky státního orgánu a současně jej umožňuje od jiných orgánů odlišit

• do právního statusu státního orgánu patří: název, sídlo, místo v soustavě státních orgánů, zřízení, ustavení, nároky na výkon funkce v něm, jeho složení, vnitřní organizace, pravomoc a formy činnosti, působnost (osobní, časová, místní, věcná, instanční), organizační pravidla činnosti (procesní a časová), postavení jeho členů, formy odpovědnosti za výkon svěřené funkce

Název parlamentu

• je spjat

→ se způsobem jejich jednání, tj.formou diskuse (parlament) nebo

raděním se (národní rada, spolková rada)

→ místem, kde se poslanci setkávají (sněmovna, komora)

→ dnem, kdy se setkávají (Bundestag, Rikstag)