Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Stoikové
řečtí (Zénon, Kleanthés) nebo římští (Seneca, Marcus Aurelius)
uvažují o vrozených právech (i povinnostech), protože všichni lidé jsou součástí jednoho světa a mají stejný rozum
Křesťanství
rovnost lidí je odvozena od toho, že všichni jsou božími dětmi
poté, co církev získala mocenské pozice, opouští myšlenky majetkové rovnosti
zůstávají rysy solidarismu, lásky, bratrství atd.
Středověk
výrazné uplatňování privilegií poskytovaných šlechtě a městům (často dohoda panovníka a stavů, vzorem pro teorii společenské smlouvy)
přirozenoprávní teorie
→ rozpracovaly myšlenku práva na odpor, na vzpouru v případě, že
vládce překračuje určitá pravidla)
→ zdůvodňováno teorií dvou mečů, kdy panovník porušil své
náboženské povinnosti nebo porušením společenské smlouvy
náboženské války vedly k postupnému uznání svobody vyznání (jeden z prvních projevů lidských práv)
ve Španělsku vedly kolonizační války k odporu proti otroctví
F.Vasquez zdůrazňuje práva člověka včetně svobody a označuje je jako nepromlčitelná a nezadatelná
Novověk
společenská smlouva: výrazný zdroj myšlenky lidských práv; podle nich lidé svobodní a rovní mezi sebou uzavírají smlouvu o sdružení a na jejím základě se podřizují vládci, který ale může vládnout jen v určitých hranicích; podle Locka jsou to práva na život, svoboda a majetek
teorie dělby moci: Montesquieu v 18.století, podle něj neexistuje svoboda, pokud je moc koncentrovaná
Teorie v praxi
projevem byly různé panovnické dokumenty, např. roku 1188 svolal Alfons IV. poprvé Cortesy (shromáždění stavů a měst) a uzanl obyčejová práva obyvatel, právo na řádný proces, nedotknutelnost života, domu nebo vlastnictví, právo stavů na spoluúčast při rozhodování o válce
Magna Charta libertatum: 1215, původně se vztahovala jen na svobodné lidi; Jan Bezzemek uznal svobody a svobodné obyčeje Londýna, měst a přístavišť, který měly do té doby, dále stanovil, že nikdo nesmí být zatčen, uvězněn nebo vypuzen jiným způsobem než na základě zákonného soudu osob sobě rovných nebo podle zákona
Augšpurský mír 1555, Edikt nantský 1598
právní dokumenty s dosahem pro každého: např. Petition of Rights 1628 (umožňuje panovníkovi výběr daní jen se souhlasem parlamentu, právo na řádný proces atd.)
ucelené koncepce lidských práv (katalogy): od 18.století, snaha jednak o obecnost, jednak závazek státu dodržovat práva a svobody a zároveň je chránit; např. Virginská deklarace 1776 (všichni lidé jsou od přírody stejně svobodní a nezávislí a požívají určitá vrozená nezadatelná práva jako život a svobodu atd.), Prohlášení práv člověka a občana 1789
Obecný občanský zákoník 1811: poprvé tato práva na našem území, mimo jiné zakazuje otroctví a nevolnictví
Koncepce liberálního státu