Zkouška vypracované ústní otázky 2015

• významná úloha prétorského práva

  1. posloupnost civilní

  2. posloupnost prétorská

• každá se ještě dělí na intestátní a testamentární

původní dědická posloupnost civilní = hereditas

• původně nejen převod majetkových práv, ale i práva a povinnosti mimomajetkové povahy – např. povinnost konat rodinné oběti (sacra)

• žaloba reivindikační povahy hereditas petitio (žádost o dědictví) – věcná žaloba na výlučné a absolutní právo84

prétorská = bonorum possessio

• umožňuje získat držbu pozůstalosti – zvláštním interdiktem =Quorum bonorum

• praetor váže udělení držby pozůstalosti určitou lhůtou, kdy je možné o udělení držby požádat

• od počátku ryze majetkový ráz

• ten. komu byla držba pozůstalosti udělena se ještě nestává dědicem – musí být současně praetorským právem chráněn jako civilní dědic – možnost prosadit své právo proti komukoli – i proti civilnímu dědici -> věcně podložená držba pozůstalosti

• k vyrovnání rozdílů mezi nimi dochází až v Novellae (CIC)

Zákonná, intestátní posloupnost

• základní podmínka: zůstavitel zemře intestatus = aniž pořídil testament/ zanechal neplatný testament/ testament dodatečně pozbyl platnosti

• dědic povolán k dědictví již zůstavitelovou smrtí – pozůstalost se na dědice deferuje

• fyzický zánik zůstavitele x dědic se stává dědicem85

• povolaný dědic musí být způsobilý stát se dědicem:

  1. všeobecný požadavek být římským občanem

  2. existovat alespoň jako nasciturus

Civilní právo

• nejstarší intestátní posloupnost po otci rodiny – jeho dědicové heredes sui (vlastní ) -> osoby bezprostředně podřízené jeho moci, jeho smrtí se stávají sui iuris:

  • děti (přirozené, adoptivní)

  • manželka (uxor in manu – podrobena manželské moci)

  • další přímé potomstvo – např. vnuci nebo sešvagřené (manželky dříve zemřelých synů)

  • výjimkou pohrobek

• dědicové domácí, domestici -> dědicové nutní (heredes necessarii) = stávají se dědici okamžikem zůstavitelovy smrti, nezávisle na své vůli bez možnosti dědictví odmítnout

• dědictví se dělí podle hlav (in capita) – rovnými díly

• u vzdálenějšího potomstva podle kmenů (in stirpes) – např. vnuci se dělí o díl, který připadl jejich předku (jejich zemřelý otec = zůstavitelův syn)

• pokud zůstavitel zemřel bez těchto nejbližších dědiců intestatus -> majetek byl považován za res nullius a byl předmětem volné okupace

• od zákona 12 desek nové pravidlo – zákonné dědické právo nejbližšího agnáta (agnatus proximus) (sourozenci, matka) pokud zemřel zůstavitel bez vlastních a nutných dědiců, pokud nejbližší agnát chybí nebo agnát dědictví nenabyde (v tom případě žádný další vzdálenější agnát povoláván není), uplatňuje se dědické právo příslušníků rodu = gentilů

• věc se stává věcí ničí – předmět dědického vydržení – usucapio pro herede

• v civilním právu pravidlo, že pozůstalost se nesmí postupně nabízet více dědicům – in legitimis hereditatibus successio non est x praetorská posloupnost

• je-li více nejbližších agnátů stejného příbuzenského stupně, dělí se mezi ně pozůstalost rovným dílem (podle hlav)

• je-li zůstavitelem žena -> vždy právo nejbližšího agnáta (žena nemůže mít vlastní dědice – heredes sui)