Zkouška vypracované ústní otázky 2015

• neplatnost agnatione postumi – zůstaviteli přibyl nový suus – osoba bezprostředně podléhající jeho rodinné moci – pokud tento zemře, může testamentární dědic žádat prétora o udělení držby – testamentum ruptum

• pokud zůstavitel po zřízení pozbyde testamentární způsobilost – testamentum irritum – pomýlený/marný testament + i pokud zůstavitele postihne kapitisdeminuce x válečné zajetí výjimkou pokud se testátor vrátí domů nebo se nechá osvojit arrogací, ale zemře jako sui iuris – nutné dodatečné potvrzení

• opuštěný testament – neúčinný proto, že žádný z dědiců v něm ustanovených se dědicem nestal

26. Právní postavení dědice

Iura naturae sunt immutabilia. Práva přírody jsou nezměnitelná (Přirozená práva se nedají změnit)

• určeno vztahem k dědické posloupnosti

  1. závislý na jeho vůli – přijme/nepřijme

  2. nezávislý -> dědic nemůže dědictví výslovně přijmout ani odmítnout – dědicem se může stát i proti své vůli

• 2 skupiny dědiců:

  1. dědicové domácí (heredes domestici) – zůstavitelova rodina, domácnost

     1. dědicové vlastní a nutní (heredes sui et necassarii) –testamentární nebo intestátní, v době zůstavitelovy smrti podléhají jeho rodinné moci, dědictví na ně přechází okamžikem jeho smrti, nemusí projevit vůli – stávají se dědici nezávisle – tedy i proti své vůli

     2. dědicové nutní (heredes necessarii) – jedině testamentární, např. otroci, členové rodiny podřízení jeho moci nepřímo (vnuk)

praetorské právo:

• možnost dobrodiní, práva abstinence pro nutné dědice

• pokud se vlastní a nutný dědic nevměšuje do pozůstalostních záležitostí, posuzuje praetor jeho postavení tak, jakoby se dědicem nestal -> nepovoluje proti němu jako dědici žaloby a nabízí dědictví dalším dědicům x stále však zůstává dědicem podle civilního práva

  1. extraneové (heredes extranei) – cizí, vnější dědicové – všichni ostatní – zda se dědici stanou, záleží na jejich výslovném projevu vůle = dědici dobrovolní, voluntární, právo dědictví přijmout/odmítnout získávají delací x u vlastních a nutných splývá delace se smrtí zůstavitele

přijetí dědictví = adice – aditio

• adiční princip pro dobrovolné dědice

civilní právo:

1. adice formální = krece (cretio) – původně požadována u testamentárních, poté i intestátní – slavnostní prohlášení, často podmínka nabytí dědictví, lhůta 100 dní

2. adice neformální – povolaný dědic se začne jako dědic chovat – platí pozůstalostní dluhy, plní odkazy – konkludentní forma adice = dědická gesce (gestio pro herede) nebo výslovné prohlášení – dědická adice v užším smyslu

předpoklady k přijetí dědictví:

• dědic si uvědomuje delaci, delační důvod

• způsobilost k právním úkonům (děti, choromyslní) -> jedná za ně otec, poručník

• pro přijetí z testamentu = dědická kapacita, způsobilost přijmout dědictví z testamentu (není totožná se způsobilostí být ustanoven jako dědic !!!)

  • nezpůsobilí přijmout z testamentu juniánští latinové, caelibes = neženatí/neprovdaní, orbi = bezdětní