Zpracované hlavní otázky

Hypotéka

- nejprve spojena jen s určitými typy obligačních vztahů (vyplývající z pachtovních smluv) – vývojový základ budoucího hypotekárního zástavního práva (charakteristické je, že držbu věci mohl věřitel získat až v době, kdy dospělá pohledávka nebyla splněna)-zástavním právem se tento vztah stal až praetorskou úpravou, která propachtovateli (zástavnímu věřiteli) propůjčilo takovou ochranu, že jeho právo bylo skutečným věcným právem k věci cizí è dvojstupňová ochrana věřitele

1) interdictum Salvianum

-praetor umožnil propachtovateli získat držbu vnesených věcí, interdikt nahradil svépomoc

2) actio Serviana

-věcná žaloba chránící propachtovatele proti třetím osobám, které by mu zastavené věci zadržovaly è později rozšířena na všechny vztahy, kdy zastavení věcí bylo ujednáno pouhou dohodou, aniž současně došlo k jejímu odevzdání věřiteli è změna názvu na actio quasi Serviana

- odloučilo se od pachtovních poměrů è nová všeobecná forma zástavního práva

-ochrana z actio Serviana byla přiznána i věřitelům při ručním zástavním právu, takže i tyto vztahy získaly věcněprávní povahu

-hypotekární zástavní právo bylo na rozdíl od ručního pružnější – dovolovalo, aby jedna věc byla zastavena k zajištění několika pohledávek

Negotium (právní jednání) s.92

• projev vůle na základě pr.normy působící vznik, změnu či zánik soukromých práv

• adekvátně projevená vůle

• pr.jednání:

• jednostranná (projev vůle jedné osoby – manumisse, derelikce, testament)

• dvoustranná (souhlasný projev vůle 2 a více stran – smlouva)

• inter viros (mezi živými) x mortis causa (na případ smrti – odvolatelnost)

• úplatná, onerózní (smlouva trhová, pacht, nájem) x bezplatná, lukrativní (darování, výpůjčka) – protihodnota se poskytuje, ale je z vůle stran výrazně menší (jednání smíšené – n.mixtum)

• předpoklady každého právního jednání:

• subjekt má způsobilost k právním jednáním

• jednající projevuje svou skutečnou vůli ve formě určené zákonem

• obsah jednání je právně přípustný