Zpracované hlavní otázky

odpovědnost prodatele za faktické vady:

ručí za to, že věc má takové vlastnosti, které sliboval, při prodeji dobytka a otroků musel předem hlásit vady - aedilové dávali kupcům zvláštní žaloby, kterými se tato odpovědnost realizovala:

actio redhibitoria – mířila na zrušení trhu, pokud se ukázaly velké nedostatky

actio quanti minoris – nárok na snížení trhové ceny, pokud šlo o vady drobnější

za faktické vady zjevné prodejce neodpovídal

prodatelovo ručení za právní vady se aktualizovalo:

když byla odejmuta držba věci na základě soudního rozsudku, tímto byl kupec odsouzen pro nedostatek práva ke koupené věci, byla provedena denuntiatio litis (ohlášení sporu), kterou kupec prodatele vyzval, aby se jej v nastávajícím soudním řízení zastal;

prodatel ručí za tzv. habere licere – kupec nebude k užívání rušen, a za evikci (evictio) – kupci nebude věc odňata pořadem lepšího práva k věci

přechod práv ze zůstavitele na dědice

posloupnost dle ius civile (hereditas) vs praetorská (bonorum possesio), intestátní vs testamentární

a) hereditas - s civilním dědictvím na dědice přecházela práva a povinnosti mimo majetkové povahy (sacra), ochrana: actio hereditas petitio

b) bonorum possesio - původně ryze majetkový ráz, nutná žádost interdiktem (Quorum bonorum) během dané lhůty, ochrana: držby cum re (exceptio doli), sine re

I) intestátní – dle zákona; vlastní dědicové...nejbližší agnát...gentilové... Dědici se stávali ihned smrtí zůstavitele, nemohli odmítnout.

II) testamentární - právní úkon pro případ smrti, obsahuje jmenování dědice a dědické instituce  nutná forma, testamentární posloupnost již od Z12D

-dědické třídy:

unde liberi (děti) - vlastní dědici, všichni, kteří vystoupili ze zůstavitelovy rodiny – emancipovaní synové, děti těchto, ti, kteří adopcí přešli do jiné rodiny  princip kognátského příbuzenství, povoláváni všichni bez ohledu na stupeň blízkosti příbuzenství – pozůstalost se dělila podle kmenů (in stirpes)

unde legitimi (legitimní dědici) - podruhé povoláni vlastní dědicové dle ius civile

unde proximi cognati (pokrevní příbuzní) - všichni pokrevní příbuzní zůstavitelovi až do 6.stupně příbuzenství, ze 7.stupně ti, jejichž vztah se podobal vztahu bratrance a sestřenice, zde prvně povolávány manželské a nemanželské dědi po matce, která nebyla jejich agnátkou, dále všechny osoby příbuzné se zůstavitelem v pobočné linii, kde příbuzenství zprostředkovala žena

hledělo se ke stupni – upřednostňováni bližší, mezi dědici téhož stupně se dělilo podle hlav (in capita

unde vir et uxor - pozůstalá manželka nebo manžel – předpokladem bylo, aby žili do smrti v řádném manželství, manželka v manželské moci (uxor in manu) byla v této třídě povolávána po třetí)

Justinánská novela (rok 543 n.l.) – dominance kognáckého příbuzenství

a) descendenti (potomci) zůstavitelovi - nejprve bližší, dělilo se podle hlav, jinak podle kmenů

b) ascendenti zůstavitelovi a jeho sourozenci - u rodičů a sourozenců podle hlav, děti sourozenců podle kmenů, pro vzdálenější předky podle linií – to samé

c) polorodí sourozenci a jejich děti

d) všichni další kognáti bez rozdílu stupně

současně byli povoláváni příbuzní téhož stupně, dělení podle hlav