Otázky 2017

d) historicko-srovnávací – zkoumá podstatu jevů na základě dějinné souvislosti a společného původ jevů

e) sociologická – využívá základní procedury, kterými jsou procedury experimentální, historická, monografická, statistická, typologická

f) systémová – umožňuje komplexní pojetí politiky: může zkoumat i vztahy různých systému, přičemž jeden může být subsystémem jiného systému

g) logická – řada myšlenkových postupů (indukce, dedukce, abstrakce, syntéza, analýza)

funkce

- politické teorie vznikají v návaznosti na společnost, sociální a politické problémy, mohou ovlivnit praxi → pomáhají zvolit optimální politické cíle a odpovídající prostředky

a) deskriptivní - popisuje, jaká je politická skutečnost → potřeba interpretace =>

b) vysvětlující – proč je realita právě taková, jaká je

c) prognostická – zkoumání budoucího vývoje: jaká bude politická skutečnost a jakým směrem se vyvíjí

d) instrumentální – nejen jaká situace bude, ale jakými způsoby, prostředky toho můžeme dosáhnout

2) Moc a politická moc, pojem legitimity, zdroje legitimity

- o vymezení pojmu moc se snažili již Platon, Aristoteles, ale obecněji akceptovatelným se stalo až pojetí německého sociologa Maxe Webera:

„moc je možnost rozhodovat o chování druhých, a to i proti jejich vůli“

• Russel : moc je fundamentálním pojmem společenských věd stejně, jako je energie fundamenátlním pojmem fyziky

typologie přístupů k pojmu moc (polský sociolog Zygmunt Bauman)

a) behaviorální – moc je určitý zvláštní způsob chování, které koreluje s chováním jiných osob nebo skupin (schopnost jednotlivce/skupiny modifikovat chování jiných osob)

b) instrumentální – moc definována prostřednictvím prostředků, které používá (nejčastěji pomocí násilí: moc je možnost použití síly)

c) strukturální – moc je společenský vztah mezi dvěma skupinami: vládnoucími a ovládanými

d) teleologický – moc je podrobena analýze ve funkcionální rovině – vytváření plánovaných následků

e) vliv = moc – ztotožňuje moc s vlivem: moc je usměrněný vliv nebo jeho možnost

- definice mají nedostatek, a to že v nich moc nevystupuje jako prostředek regulace meziskupinových konfliktů, vždyť nezbytnou podmínkou existence vztahu moci je konflikt

=> moc je v dané společnosti institucionalizovaný způsob přijímání rozhodnutí, které určuje rozdělování sporných statků – statků, které jsou předmětem konfliktu; rozhodnutí je zavazující pro strany

Politická moc

- institucionalizovaná moc

používá specifické prostředky: autorita, fyzické donucení, ekonomický nebo morální tlak, pravdivé přesvědčování nebo klamavou manipulaci sociálními hodnotami, idejemi, emocemi

autorita – buď ztotožňována s mocí, nebo považována za zvláštní schopnost skupiny/jedince nenásilně ovlivňovat chování jiných