Otázky 2017

- tomuto modelu se blížila Itálie a Francie v období 5. republiky, dnes možná ČR, Holandsko

rysy:

- vytváření velkých koalic => možnost účasti na moci pro větší počet stran a nutnost spolupracovat, protože žádná ze stran není schopna získat většinu mandátů a vytvořit tak „jednobarevnou“ vládu (tzv. multipartismus)

- klesá význam voleb a naopak stoupá role mezistranické spolupráce

- volební systém poměrného zastoupení => i malé strany se dostanou do parlamentu, rozdělení mandátů odpovídá skoro přesně voličským preferencím

- symetrický bikameralismus (tj. vyrovnané pravomoci obou komor parlamentu) umožňuje zastoupení menšin

- federalismus a decentralizace moci => posílení autonomie jednotlivých společenských skupin

- psaná ústava a veto menšin

8) Koalice, teorie koalic, role opozice

koalice – spolupráce politických stran, předpoklad konsensuální a konsociační demokracie

a) předvolební – např. při existenci uzavírací klauzule umožňuje vstup do zastupitelského sboru stranám, které by samostatné neměly šanci

b) povolební – směřuje k vytvoření koaliční vlády nebo ke spolupráci v opozici

teorie koalic uvádí dva přístupy, které vyplývají z odlišných tradic:

→ americká tradice („office seeking“) – úsilí politických stran o získání co největšího počtu míst v exekutivě

- studium situací, kdy o podíl na vládě soupeří minimálně tři hráči: zisk každého z nich je založen na schopnosti navázat spolupráci s dalším z nich a vytvořit koalici

- hodnota koalice je posuzována její účinností (schopností zajistit většinu) a velikostí zisku v rámci vytvořené koalice (tj. počtem politických postů)  jako nejvýhodnější vnímá koalice s co nejmenší většinou, které zajistí svým členům co nejvíce politických postů

 evropská tradice („policy-seeking“) – koalici chápe jako platformu pro prosazování politického programu

- zahrnuje do své analýzy i některé hůře formalizovatelné vstupy, např. politickou kulturu nebo politickou tradici (tj. případné vazby mezi politickými partnery z předchozích kol vytváření koalic)

- interpretují tak ty situace, které není americký koncept racionality schopný vysvětlit  do analýzy zavádí i vnitrostranické jednání v rámci koaličního vyjednávání

Vznikají hlavně v souvislosti s volbami x může být spjato se změnou premiéra apod.

William Riker – termín „vítězné koalice“  taková koalice, která odpovídá arbitrárně daným pravidlům

- všechny koalice, které nemají většinu, jsou prohrávající, tzv. „blokované“ → minimální vítězná koalice se stane blokovanou, pokud přijde o jediného člena

typologie koaličních vlád:

-minimální vítězná koalice – zahrnuje pouze takový počet stran (mandátů), který je nezbytná pro získání nadpoloviční většiny v příslušném zastupitelském sboru (typická pro politické systémy s menším množstvím politických stran, zejména tzv. systémy dvou a půl strany)