Otázky 2017

3. postavení menšin – tzn. neznemožňovat jí aktivity

4. zda zajišťuje rovná práva zejména menšinám zvláště soudržným – vytvářené na základě společného jazyka, etnického charakteru, náboženství, kultury

5. jaké je postavení nejchudších

6. respektování soukromé sféry jednotlivce

7. jak je reálně zajištěna svoboda slova, informací a smýšlení – v moderní demokracii se nesetkáváme s cenzurou, existuje pouze autoregulace a vnitřní redakční autocenzura

8. otázka zajištění svobody spolčovací a možnost prosazení svých zájmů

9. otázka ústavnosti a zákonnosti – otázka právního státu: právní stát je takový stát, kde vládnou zákony, nikoliv lidé (vláda práva); aby všichni byli podřízeni pr. řádu, aby neexistovaly výjimky, aby interpretace a aplikace práva nebyla závislá na konkrétních osobách a subjektivních momentech)

10. zda ve společnosti existuje demokratické prostředí  zda existuje důvěra ve státní a ústavní instituce

11. kvalita vládní činnosti

12. zda je politický systém přístupný ke konfrontaci s realitou a zda je schopen nápravy omylů a chyb (nejen jednotlivci, ale i velké skupiny a ústavní činitelé se mohou dopouštět chyb)

13. zda má občan přímou možnost rozhodovat o záležitostech, které se ho týkají

14. pozitivní reakce na projevy občanské společnosti – občanská společnost resp. její instituce přicházejí s náměty, návrhy; v demokracii by se na to mělo reagovat – občan by měl mít dojem, že politika reaguje na to, co přichází od občanské společnosti

občanská společnost = patří do ní polit. strany, iniciativy občanů, nadace (často polit. strany nejsou označovány jako součást občanské společnosti), jejím opakem je politická společnost (stát), tedy všechno, co není státní, jsou instituce občanské společnosti

- dříve (v předmin. stol.) byl stát striktně rozdělen od občanské společnosti (její záležitostí byla i ekonomika, stát ji totiž na nic nepotřeboval), nyní je mezi státem a obč. společností mnoho vazeb (např. v podobě ekonomického systému)... je otázka, zda u nás politika reaguje na tuto občanskou společnost (např. výzvy Děkujeme, odejděte, nikdo neodešel)

11) Teorie elit

- na rozdíl od demokracie, která směřuje k „rozptýlení moci“, teorie elit soustřeďuje moc do rukou menšiny

▪ Gaeten Mosca – ve všech společnostech se objevují dvě třídy: třída která vládne (vládnoucí třída), která je menšinou, a třída, která je ovládaná, byť početnější

▪ Vilfredo Paretto – elitu nechápe jako špičkovou skupinu moci a vlivu, ale jako skupinu lidí, kteří v jakékoli oblasti společenského jednání dovedou na základě svých schopností obsadit klíčové pozice  vládnoucí elitu pak představují ti, kteří mají schopnosti nezbytné pro vládnutí

▪ Charles W. Mills – moc v USA je centralizovaná a koncentrovaná v rukou mocenské elity